A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Listopad 2017

U SYCHROVSKÝCH NA PŮDĚ...  

Prácheňské muzeum v Písku
od 14. 11. 2017

měsíční přehled


Regionální výročí:
Listopad 2017

Antonín Ottomar Zeithammer

pedagog

185. výročí narození

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Září 2017
Září 2017 PDF Tisk Email

regionální výročí

Josef Posekaný

kriminalista

85. výročí narození

* 01.09.1932 - Písek
+ 20.07.2012

Narodil se 1. září 1932 v Písku, kde jeho otec pracoval ve stavebním oddělení Otavského elektrárenského svazu. Školní docházku začal Josef Posekaný ve Strakonicích, kam se rodina v r. 1939 přestěhovala. Z měšťanky přešel do tercie na gymnázium, kde r. 1951 maturoval. Během studií hrál v dudácké kapele. R. 1955 nastoupil k dopravnímu inspektorátu SNB (zabýval se dopravními nehodami). Brzy byl převelen do skupiny vyšetřování na kriminalistické škole, pak pracoval na kriminálním odboru vyšetřování v Praze, ale zažádal o převelení do Strakonic. R. 1967 se stal zástupcem náčelníka Okresního oddělení VB v Českých Budějovicích. Z politických důvodů byl r. 1969 zbaven své funkce a až do r. 1983 vyšetřoval vraždy a železniční nehody. Po odchodu od policie pracoval jako referent v Jihočeské galerii v Hluboké n. Vlt., pak jako bezpečnostní referent u Českých drah. V l. 1990-1991 byl rehabilitován a znovu povolán do služby u policie a ustanoven do funkce policejního ředitele v Č. Budějovicích. V prosinci r. 1991 odešel do důchodu. Byl spoluzakladatelem Rotary klubu v Českých Budějovicích a Vojenské historické společnosti tamtéž. Mezi jeho přáteli bylo mnoho jihočeských archeologů, kterým byl nápomocen svými znalostmi a organizačními schopnostmi (např. výzkumy v Radomyšli). Zajímal se také o napoleonskou dobu a o 2. světovou válku. Jeho osobní knihovna obsahuje kolem 10 000 svazků. Josef Posekaný zemřel 20. července 2012 a byl pochován do hrobu svých rodičů na hřbitově u kostela sv. Jakuba v Čížové u Písku.

Literatura:
Nechvátal, Bořivoj. Kriminalista a přítel archeologů Josef Posekaný - 70 let. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2002, roč. 39, č. 3, s. 279-280.
Nechvátal, Bořivoj. Zemřel kriminalista a přítel archeologů Josef Posekaný (1932-2012). Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2012, roč. 49, č. 4, s. 279-280.

 

 

regionální výročíJosef Václav Rozmara
 
lesnický publicista

145. výročí narození

* 16.09.1872 - Skořice u Mirošova
+ 04.06.1951 - Praha

J. V. Rozmara se narodil v rodině řídícího učitele. Studoval na reálném gymnáziu v Plzni a v Praze. Krátce navštěvoval i lesnickou školu v Písku, ale neabsolvoval ji. Nastoupil na lesnickou praxi na velkostatku Zbiroh v Čechách a r. 1896 se stal lesním na velkostatku Rájec na Moravě. Psal odborné články i beletrii do všech tehdy vycházejících lesnických a mysliveckých časopisů (Háj, Z lesů a luhů, Z lesovny, Hovora, Zábavy lesnické a lovecké, Lesní hajný, Lovecká besídka). Brzy začal vydávat samostatné odborné spisy. V Písku u J. Buriana vydal Myslivecké písně, Návod k vycpávání zvířat, Honba vysoké, Zákony o myslivosti. V roce 1897, kdy působil jako lesní v Molenburku na Moravě, redigoval v Písku nákladem Burianovým vycházející Listy lovecké. O rok později založil vlastní myslivecký časopis Lovecký Obzor, nedlouho po něm ještě České Lesnické Rozhledy a knižnici Knihovna Loveckého Obzoru. Aby se mohl plně věnovat literatuře, vzdal se r. 1902 svého místa na velkostatku a přestěhoval se do Písku. Zde si koupil dům v Tyršově ulici č. 455. Bydlel zde do roku 1909, pak se odstěhoval Na Královské Vinohrady do Prahy.
J. V. Rozmara zredigoval do r. 1942, kdy ukončil svoji vydavatelskou činnost, celkem 78 časopisů lesnických, mysliveckých a beletristických. Vydal 33 ročníků lesnických a mysliveckých kalendářů (1904-1929), 42 odborných spisů knižních, zredigoval 15 sborníků a lesnické beletrie pro lesníky, myslivce a přátele přírody a přes 40 knih, románů, povídek, vzpomínek a rozličných praktických knížek. Kromě toho sám napsal 30 větších literárních prací a přes tisíc článků a zpráv podepsaných různými pseudonymy (173), např. Praktický slovník lesnictví (nedokončen, k písmenu K), Vademekum českého lesníka (1917), Zoologie (1909), Ochrana lesů (1916), Kniha o myslivosti (1912), Mluva myslivecká (1928).

Literatura:
Jubileum odborného spisovatele a redaktora Jos. Václava Rozmary. Otavan, VII, 20.1.1923, s. 20-21.
Kdy zemřeli...? 1937-1962. Praha, SK ČSSR-NK 1962.
Ottův slovník naučný. Praha: Otto, 1904.
Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky. Praha: Novina, 1939.
Masarykův slovník naučný. Praha: Čs. kompas, 1932.
Kolář, Ondřej. Burket kontra Rozmara. Otavín, I, 2001, č.2, s. 39-43.
Naučný slovník lesnický. Praha: ČAZV SZN, 1960.
Naučný slovník lesnický. Písek: Čs. matice lesnická, 1934.
Uhlíř, J. Prameny-bibliografie-filmografie lesnického školství v Písku. 1884-1974. Praha: Výzk. úst. odbor. škol., 1975.
Soudní spor Burket kontra Rozmara rozvířil stojaté vody v Písku: V osvobozujícím rozsudku vidíme i pád maloměstského bařtipánství, napsaly Písecké listy. Listy Písecka, 1997, roč. 6, č. 274, s. 9.

 

 

regionální výročíFrantišek Tonner

profesor

180. výročí narození

* 20.09.1837 - Zdíkov
+ 22.02.1934 - Písek

Narodil se ve Zdíkově u Vimperka. Studoval na gymnáziu v Praze a Písku, kde také r. 1855 maturoval. Stal se posluchačem přírodních věd na filozofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, v roce 1860 složil ve Vídni zkoušku způsobilosti pro výuku lučby (chemie) a přírodopisu na reálných školách. Když v roce 1860 vznikla v Písku vyšší česká reálka, byl Tonner na návrh prozatímního ředitele J. Krejčího přijat jako profesor chemie. Hned začal také působit v kroužku píseckých vlastenců. Kromě řádné výuky přednášel chemii a chemické technologie na večerních kurzech. V roce 1870 byl zvolen ředitelem reálky a tuto funkci zastával 25 let. Napsal Učebnici lučby organické pro vyšší reálky a Chemickou technologii pro vyšší dívčí školy. Do Zlaté knihy dívek českých, vycházející v Písku, psal přírodovědné popularizační články. Za své zásluhy obdržel čestný titul školního rady. Do výslužby odcházel na vlastní žádost v roce 1895. Mezi Tonnerovy zásluhy patří i převzetí školy do státní správy v roce 1886, kdy také došlo ke stavbě školní budovy (dnešní gymnázium). Nelze pominout ani jeho činnost veřejnou. V březnu r. 1872 byl zvolen členem výboru písecké Občanské záložny a v srpnu téhož roku se stal ředitelem kanceláře záložny. Zasloužil se o stabilizaci ústavu a r. 1874 se podle nových stanov stal ředitelem záložny. V této funkci setrval do roku 1920. Za jeho působení se stala záložna důležitým hospodářským činitelem prácheňského regionu a roku 1890 byl postaven palác záložny (dnešní poliklinika). V 80. letech 19. století přispíval do týdeníku Otavan. Zřídil v Písku meteorologickou stanici a výsledky uveřejňoval ve výročních zprávách reálky. Dožil se 97 let a k poslednímu odpočinku byl uložen na píseckém hřbitově u Nejsvětější Trojice.

Literatura:
Vlastenecký pedagog František Tonner. In: Písecké postřehy, 8, 3.1999, s.7.
Ottův slovník naučný. 25.díl. Praha, Otto 1906.
Almanach. 750 let Písku. Písek, Městský úřad 1993.
Ninger, Karel: Paměti profesora Karla Ningra. Písek, Podhajský 1932. /fotografie na str. 137/
Různé. Písek 1927. Otavan, 11, 28.12.1927, s.46.
Soldát, Hynek: Padesát let vyšší reálky písecké. Písek 1911.
Otavan, 14, č.4, 7.4.1934, s.63
Paukert, Jaroslav. Reálka Dr. Adolfa Heyduka v Písku jubilantem : 1851-1860-1941. Písek : Rodičovské sdružení reálky, 1941.

 

 

regionální výročíAnna Regina Husová

učitelka

160. výročí narození

* 22.09.1857 - Chřešťovice
+ 16.04.1945 - Písek

Základní školu navštěvovala v rodišti, měšťanskou školu v Písku /1872-1875/, pak studovala na Českém ústavu pro vzdělání učitelek v Praze. Učila v Protivíně, Vodňanech, 1890 přešla na obecnou, pak měšťanskou školu v Písku, 1920 se stala ředitelkou, do důchodu odešla v r. 1926. Byla činná jako kulturní pracovnice ve výchovných a dobročinných spolcích. Patřila k zakladatelkám spolku Světlá, jehož jednatelkou byla až do r. 1945. Významná je i její práce národopisná - sbírala texty a notové záznamy lidových písní z Chřešťovicka, pro městské muzeum získávala na Písecku a Prácheňsku lidové kroje a publikovala o nich menší folkloristické studie. Zájem o lidové umění a osvětová činnost podnítily její četné cesty po Evropě a Severní Africe. Přátelila se s E. Krásnohorskou a T. Sedláčkovou. Je autorkou povídek a pohádek pro mládež na sociální náměty, charakteristické je pro ni spojování přírodních motivů s výchovným záměrem. Rozvíjí též motivy domova, vlasteneckého cítění, poctivosti a pracovitosti, kladných lidských citů.
Díla: V čarovném sadě /1890/, Několik povídek o rostlinách /1892/, Na pobřeží východní Afriky /1897/, Z pohádkové říše /1899/, Pohádky z naší chaloupky /1907/, Paní Věra /1934/a další. Přispívala do mnoha časopisů - např. Beseda učitelská, Malý čtenář, Otavan aj.

Literatura:
Kudrnáč, Jaroslav. Pietní park. Písek: Okresní muzeum, 1983.                
Masarykův slovník naučný. 3.díl. Praha: Čs. Kompas, 1927.                  
Ottův slovník naučný. 28.díl. Praha: Otto, 1909.                  
Lexikon české literatury. 2.díl. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8.
Tůmová, Marie. Anna Regina Husová (1857 - 1945). Praha, 2006. 186 s. Diplomová práce. Zemanová, Blanka. Písecká literatura a její autoři.  Písek: J&M, 2005. ISBN 80-86154-57-2.
Kolář, Ondřej.  Spisovatelka Anna Regina Husová. Písecké postřehy, 1997, roč. 6, č. 38, s. 5.

 

 

regionální výročíVáclav Špirhanzl

stavitel

160. výročí narození

* 27.09.1857 - Písek
+ 07.08.1936

Stavitel v Písku, r. 1901 prováděl některé stavební práce na přestavbě písecké elektrárny. Byl veřejně činný, člen strany státoprávně pokrokové, člen zastupitelstva města Písku, člen představenstva Občanské záložny v Písku. V l. 1908-1909 byl poslancem českého sněmu za město Písek, v letech 1907 - 1919 starostou města Písku. Jeho syn Jiří Špirhanzl byl také stavitelem v Písku.

Literatura:
Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8.    
Ninger, Karel. Paměti prof. Karla Ningra: písecké vzpomínky. Písek: Fr. Podhajský, 1932.                  
Historie a současnost podnikání na Písecku. Žehušice: Městské knihy, 2000. ISBN 80-902919-0-2.            
Sedláček, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou. 2. díl. Písek: Občanská záložna v Písku, 1912.       Ludvík, Lubor – Prášek, Jiří. Písecké ulice, náměstí, samoty a komunikace. Písek: J&M, 1998. ISBN 80-86154-09-2.

 

Regionální výročí v minulých měsících.

Aktualizováno Středa, 23 Srpen 2017 15:55