A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Září 2018

1918 – rok založení republiky: výstava ke stému výročí založení samostatného státu.

5. 9. - 31. 10.  2018
Městská knihovna Písek

měsíční přehled


Regionální výročí:
Září 2018

Václav Rožánek
 
malíř

105. výročí narození

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Březen 2018
Březen 2018 PDF Tisk Email

Josef Duda

lesnický odborník

135. výročí narození

* 03. 03. 1883 - Beroun
+ 08. 07. 1945 - Písek

V l. 1920-1933 přednášel na písecké lesnické škole geodézii, lesní těžbu a nauku o strojnictví. Jeho učebnice Nauka o strojích se rozšířila i mimo oblast školy. Jako učební pomůcku navrhl pracovní stolici, kde se žáci učili různým pilařským pracím. V l. 1933-1938 byl ředitelem státní vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici. V r. 1938 se vrátil do Písku, ale potíže se strumou mu nedovolily učit. Dlouhou dobu vedl pokusnou stanici v Písku. Spolupracoval na Lesnickém naučném slovníku a publikoval četné články v odborných časopisech. Byl členem bývalé Československé akademie zemědělské.

Literatura:
Devadesát let lesnického školství v Písku. Praha, St.ped.nakl. 1975. S.127-128
Sto let lesnického školství v Písku. Písek, Stř. lesnick. škola 1985. S. 92.

 

 

Marie Hnyková

lékařka

125. výročí narození
 
* 06. 03. 1893 - Písek
+ 01. 12. 1974 - Praha

Narodila se 6. 3. 1893 v rodině píseckého berního kontrolora. Nejdříve studovala jako privatistka, r. 1908 složila přijímací zkoušky do tercie píseckého gymnázia. Byla výborná studentka, od kvarty až do oktávy měla vždy vysvědčení s vyznamenáním. Po maturitě (1914 na gymnáziu v Písku) pokračovala ve studiu na lékařské fakultě v Praze (1914-1920) - v posledních ročnících již zapsaná jako Weberová. Pracovala pak jako odborná zubní lékařka. MUDr. Marie Weberová zemřela 1. 12. 1974 v Praze. Publikovat začala během 1. světové války - drobné prózy ve Zlaté Praze a Topičově sborníku - pod patronací Růženy Svobodové, s níž byla příbuzná. Sama se někdy podepisovala jako Weberová-Čápová, při čemž Čápová bylo rodné jméno R. Svobodové. Po dlouhé odmlce se do literatury vrátila za 2. světové války romány analyzujícími rodinné vztahy. Svou románovou prvotinu Veliká oběť (1942), jejímž námětem je obětavá sesterská láska, situovala do Písku. I druhý román Nachový plamen (1943) se odehrává v jejím rodném městě. Je pojat jako kronika tří generací lékařského rodu Marků z Kysku (Písku) a zachycuje období od 50. let 19. stol. po dobu meziválečnou. Psala pod pseudonymy Marie Weberová-Čápová a Marita Weberová.

Literatura:
Forst, Vladimír. Lexikon české literatury. 2. díl. Praha: Academia, 1993, s. 214. ISBN 80-200-0468-8.
Kotalík, Josef. Jak studovali významní žáci ústavu. In Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek: St. reál. gymnasium v Písku, 1948. S. 85.
Zemanová, Blanka. Písecká literatura a její autoři. Písek: Nakladatelství J a M, 2005, s. 61-62. ISBN 80-86154-57-2.
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_autori/773/

 

 

Theodor Kopecký
 
knihkupec

150. výročí narození

* 07. 03. 1868- Písek
+ 27. 08. 1927 - Karlovy Vary

Byl synem profesora píseckého gymnázia klasického filologa Josefa Kopeckého. Theodor Kopecký studoval na této škole v letech 1879-1883, ale studia ze zdravotních důvodů nedokončil. Vystřídal několik praktikantských míst v knižním obchodě a polygrafickém průmyslu - v Šimkově knihkupectví v Písku, Řivnáčově knihkupectví v Praze a ve středisku grafického průmyslu v Lipsku. Po návratu do Písku nastoupil opět v Šimkově knihkupectví, které v listopadu 1891 převzal jako svou firmu. V. Šimek si ponechal tiskárnu, kde vycházel mj. i časopis Otavan. V r. 1900 odkoupil T. Kopecký i tuto tiskárnu. R. 1907 přenechal knihkupectví F. Podhajskému, aby se mohl věnovat knihtisku a nakladatelské činnosti. Už jako knihkupec vydal sérii 6 barevných Körbrových pohledů na české hrady a zámky, mezi nimiž nechyběl ani Zvíkov a Orlík. Následovalo 12 pohledů ze Šumavy. Bylo to v době, kdy u nás pohlednice teprve získávaly svou oblibu. R. 1896 vydal mapu zastupitelských a soudních okresů Píseckého, Mirovického a Vodňanského, které tvořily politický a školní okres Písecký. Mapa měla měřítko 1: 50 000. S tiskárnou převzal od V. Šimka i vydávání Otavanu, který r. 1909 předal státoprávně pokrokové straně, která jej vydávala až do 1. světové války. R. 1916 bylo zásluhou J. Malého vydávání Otavanu obnoveno - Kopecký se na něm kromě nakladatelské činnosti podílel ve skutečnosti i jako spoluredaktor. V tiskárně tiskl hodně lesnické literatury, učebnice, Sedláčkovy Dějiny král. kraj. města Písku nad Otavou a Paměti z mého života aj. Sedláčkovou monografií Děje Prácheňského kraje zahájil nový podnik Prácheňskou knihovnu, k níž se pojí již dříve založená knihovnička Otavana. Měl zájem o veřejné otázky. Byl členem státoprávně pokrokové strany, odkud přešel do strany národně demokratické. V l. 1906-1909 zasedal v městském zastupitelstvu. Působil v písecké Občanské záložně /1901-8 člen výboru, 1908-20 místopředseda, 1920-1926 předseda/. Byl členem Klubu turistů, kuratoria Sedláčkova muzea v Písku, obecní komise pro vzhled a rozvoj Písku, předsedou místní knihovní rady. Textem doprovodil obrazové album píseckých pohledů T. Štětky Ze starého a nového Písku /1912/ a soubor litografií J. V. Dvořáka Motivy z Písku /1918/. Napsal studii K dějinám železniční otázky v Písku /1909/. Podílel se na vydání Průvodce po městě a okolí /1912/ - statí Železnice a účastnil se redakce. Velkou část jeho článků s převážně kulturně historickou a vzpomínkovou tematikou uveřejnil Otavan. Zpracoval dějiny píseckého Sokola. 1. 7. 1927 prodal z důvodu vážného onemocnění tiskárnu F. Podhajskému a odjel na léčení do Jáchymova a pak do Karlových Varů, kde zemřel. Pochován je na Svatotrojickém hřbitově v Písku.

Literatura:
Otavan, roč. 10, č. 11-12, 17. 9. 1927, s. 154-155
Otavan, roč. 11, č. 11-12, 26. 9. 1928, s. 172
Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek, St. reál. gymnasium 1948. S. 34, S. 47 příl.
Theodor Kopecký tiskl Otavan i Sedláčka. Písecké postřehy, r. 6, č. 34, 21.8.1997, s. 5
Kudrnáč, Jaroslav: Pietní park. Písek, Okresní muzeum 1983. S. 24
Masarykův slovník naučný. 4. díl. Praha, Kompas 1929. S. 88
Kolář, Ondřej. Z knihkupce majitelem tiskárny: před osmdesáti lety, 27. srpna 1927, zemřel v 57 letech Theodor Kopecký. Písecký deník, 2007, roč. 15, č. 179, s. 7.

 

 

regionální výročíVladimír Maisner

malíř

120. výročí narození

* 07. 03. 1898 - Kladno
+ 09. 11. 1978 - Písek

Výtvarné vzdělání nabyl na Umělecko-průmyslové škole v Praze u prof. Fr. Kysely a rytce Eduarda Karla. Po skončení studia působil jako profesor výtvarné výchovy na gymnáziu v Kladně a pak na Slovensku, kde maloval a kreslil slovenskou krajinu, vesnickou architekturu a věnoval se scénografii a loutkářství. V r. 1936 přišel do Písku a od toho roku působil na zdejší reálce. Kreslil a maloval zejména akvarelem, vytvořil zde řadu grafických prací. Rozsáhlou část jeho díla tvoří diplomy, odznaky, plakáty, ilustrace atd. Vytvořil množství novoročenek a exlibris. Druhým okruhem jeho zájmu bylo divadlo a loutkářství. V Písku vytvořil řadu scénických návrhů pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích i pro někdejší písecké oblastní divadlo a pro ochotnické spolky a soubory. Jeho obzvláštní láskou bylo loutkové divadlo, pro které pracoval nejen jako výtvarník, ale i jako organizátor. Vytvořil mnoho scénických návrhů i loutek, řadu let byl členem loutkové scény píseckého Sokola, o jejíž záchranu se zasloužil po rozpuštění Sokola za nacistické okupace. Působil jako umělecký vedoucí píseckého loutkářského souboru. Ilustroval publikace Městské divadlo v Písku /Písek 1940/, Šrámek, Fráňa: Tři písecké /Písek 1957/ a další.

Literatura:
Almanach 750 let města Písku. Vimperk, Tiskárny Vimperk 1993.S.189.
Toman, Prokop: Nový slovník výtvarných umělců. 3.rozš.vyd. Praha, Ryšavý 1950.
Voráček, Jan: 35 let loutkového divadla v Písku. Písek, Závodní klub Jitex 1965.
Knížák, Milan. Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950. [Díl 2.], M-Z. Hradec Králové: Nucleus, 2005. ISBN 80-86225-88-7.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950 - 2001 ; 7. díl, L – Mal. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. ISBN 80-86171-12-4.

 

 

regionální výročíIva Petrová

restaurátorka

55. výročí narození

* 09. 03. 1963- Písek

Narodila se 9. 3. 1963 v Písku. Chodila zde na základní školu a studovala na gymnáziu. Po mateřské dovolené pracovala skoro pět let na Okresní správě spojů (na poště). Dálkově studovala obor konzervátorství na Umělecko-průmyslové škole grafické v Praze. V l. 1993-2000 působila jako odborná pedagožka na Soukromé střední umělecko-průmyslové škole v Písku. V r. 2000 odešla na volnou nohu a restauruje ve svém ateliéru. Spolupracuje s Prácheňským muzeem. Je autorkou básnické sbírky V rakvičkách mozku (2010).

Literatura:
Ivu Petrovou baví tajemství ukrytá ve starých plátnech. Písecký deník, 2010, roč. 19, č. 133, s. 2.
Mašíková- Konštantová, Irena.  Písecká malířka vystavuje v pražské galerii Vyšehrad. Písecký deník, 2012, č. 291, s. 9.
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_autori/petrova-iva/

 

 

regionální výročíJiří Kubička

lékař

105. výročí narození

* 16. 03. 1913 - Praha
+ 09. 01. 1985 - Praha

MUDr. J. Kubička studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze /1932-1945, s přestávkou ve válečných letech/. Od r. 1945 působil jako lékař v nemocnicích v Ústí nad Labem, v Turnově /do 1948/, v Praze - v Motole a na Bulovce /1948-1952/, kde se specializoval na revmatologii. V r. 1952 se stal primářem v lázních v Třeboni, v l. 1954-1972 byl ředitelem Jihočeských státních lázní v Třeboni, zahrnujících sanatoria v Třeboni, Bechyni a Vráži. Z politických důvodů /nesouhlasil se vstupem armád Varšavské smlouvy do Československa/ musel opustit místo ředitele a působil jeden rok jako lázeňský lékař ve Vráži a od 15. 3. 1973 jako obvodní lékař v Protivíně. Od r. 1972 až do své smrti vedl v Písku při OÚNZ revmatologickou poradnu. Zemřel náhle v Praze, když se vracel z výroční schůze ČAV, odbor toxikologie. V r. 1967 byl jmenován zasloužilým lékařem za dlouholetou úspěšnou činnost v oboru balneologie a revmatologie. Zabýval se problémy rehabilitační léčby při revmatických onemocněních a toxikologií otrav houbami. Zdokonalil metody léčení otrav houbami - měl podíl na nové metodě léčby otravy muchomůrkou zelenou. Tato metoda podstatně snížila úmrtnost na otravu touto nebezpečnou houbou. Byl členem Čs. vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV, stál u zrodu této společnosti. V Tatrách objevil neznámý druh houby, která nese jeho jméno Kubičkia tatrensis. Pořádal mnoho přednášek z oboru mykologie pro nejširší veřejnost. Dlouhá léta byl dobrovolným spolupracovníkem přírodovědeckého oddělení Jihočeského muzea. Vedl mykologický kroužek při Okresním muzeu v Písku. Napsal množství odborných prací a na mnoha dalších se podílel jako spoluautor / s J. Erhartem a M. Erhartovou: Jedovaté houby. 1980/. Ve spolupráci s dalšími dvěma filatelisty sestavil dvoudílný sborník Houby ve filatelii, protože se věnoval též sbírání známek s náměty hub. Uveřejnil studie o rodu helmovka a o mykoflóře jižních Čech. Publikoval např. v časopisu Česká mykologie a ve Sborníku Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. Dosáhl velkých úspěchů v mykofloristice zaměřené na výzkum vyšších hub, zejm. v jihočeském regionu. Zvláštní pozornost věnoval antropicky méně narušeným oblastem a rezervacím, např. Žofínskému pralesu, Řežabinci, Bukovým kopcům aj., jihočeským krystalickým vápencům na Písecku /Smoleč/, Strakonicku a Českokrumlovsku. Jeho velkou láskou byl Boubínský prales.

Literatura:
Kdy zemřeli...?. Praha, Národní knihovna 1992. S.171
Kluzák, Zdeněk: Lékař, mykolog a charakter. Listy Písecka - Víkendové listy, roč.9, 7. 10. 2000.
Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století. Praha, Paseka 1999.S. 206
Kluzák, Zdeněk: Za MUDr. Jiřím Kubičkou. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy, roč. 25, 1985, č. 1, s. 12
Kolafová, Antonie: K úmrtí zasloužilého lékaře a známého mykologa MUDr. Jiřího Kubičky. Výběr z prací Historického klubu při Jihočes. muzeu, roč. 22, 1985, č. 2, s. 130-131.
Král, Miroslav. Vzpomínka na zasloužilého lékaře Jiřího Kubičku. Listy Písecka, 2004, roč. 14, č. 10, s. 18.

 

 

regionální výročíJosef Lukeš

profesor

165. výročí narození

* 19. 03. 1853 - Jilemnice
+ 31. 12. 1929 - Písek

V letech 1867-1874 studoval na gymnáziu v Jičíně, pak klasickou filologii na univerzitě v Praze, státní zkoušky složil v r. 1879. Od r. 1879 učil klasickou filologii na 2. reálném gymnáziu v Praze /Truhlářská ul./, v l. 1882-1897 v Čáslavi, od 1. 9. 1897 působil na píseckém gymnáziu. V listopadu 1912 odešel na odpočinek. Téhož roku byl jmenován školním radou. Jazyky /např. němčinu/ vyučoval jako externí učitel také na rolnické a lesnické škole v Písku. V penzi působil ještě jako smluvní profesor /1921 - 1925/ na písecké reálce. Pro výroční zprávu gymnázia /r. 1898 a 1899/ přeložil Euripidovy Prosebnice. Věnoval se též studiu slovanských literatur, přeložil několik povídek z polštiny. Od dětství rád pobýval v přírodě. Už jako student navštívil se svým krajanem a spolužákem Karlem Cumpfe, pozdějším ředitelem píseckého gymnázia, Orlík, Zvíkov i Písek. V Čáslavi se věnoval botanice, sbíral a určoval hlavně mechy a lišejníky. Svůj bohatý herbář věnoval čáslavskému Kounickému muzeu. Dopisoval si s českými i zahraničními odborníky, např. s botanikem univ. prof. Ladislavem Čelakovským. V Písku se seznámil s vynikajícím entomologem vojenským lékařem Jindřichem Tylem a sám pak začal sbírat hlavně brouky. Spolu objevili nový druh nosatce, který Tyl nazval Ceuthorhynchus Lukeši Tyl. Zemřel po delší nemoci v r. 1929 a byl pohřben na svatotrojickém hřbitově. Význam jeho entomologické činnosti ocenil dr. J. Obenberger článkem Za profesorem Lukešem v Píseckém obzoru z 10. 5. 1930. Písecké listy uveřejnily 3. 4. 1930 článek od téhož autora Entomologické sbírky škol. rady Lukeše. Jeho dcery -jedna byla učitelkou v Písku, druhá lékařkou v Klatovech - /třetí Anna, zemřela v mladém věku/ věnovaly otcovy sbírky Národnímu muzeu. Sbírka sestávala z 3 662 druhů brouků, zastoupených více než 26 l00 kusy. Písecké gymnázium získalo darem 72 cenných knih z jeho knihovny.

Literatura:
Fleischmann, Branislav: Památce profesora Josefa Lukše. In: Výroční zpráva St. gymnasia v Písku. Písek, St. gymnasium v Písku 1930. S. 6-8
Školní rada Jos. Lukeš. Otavan, roč. 13, č. 2-3, 24.7.1930, S.40
Kudrnáč, Jaroslav: Pietní park. Písek, Okresní muzeum 1983. S. 25
Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek, St. reál. gymn. 1948. S.45.
Sto let lesnického školství v Písku. Písek, Stř. les. škola 1985. S.77
-vv-: Entomolog Josef Lukeš. Písecké postřehy, roč. 7, č. 11, 19. 3. 1998, s. 6.

 

 

regionální výročíFrantišek Daneš

advokát

170. výročí narození

* 31. 03. 1848 - Písek
+ 20. 08. 1928 - Písek

Jeho otec Dominik Daneš byl v Písku soukeníkem, strýc František Daneš byl děkanem v Peruci, kde ho František často navštěvoval. JUDr. František Daneš studoval na gymnáziu v Písku, pak práva na pražské univerzitě. R. 1878 si otevřel advokátní kancelář v Písku. Byl předákem staročeské strany, účastnil se veřejného života v Písku, uplatnil se i v městské samosprávě. Články ze svého oboru uveřejňoval v časopise Právník, místopisnými a vzpomínkovými články přispíval do Otavanu i do denních listů. Jeho literární příspěvky upoutají zejména cenným obsahem, ale i vlastenectvím a láskou k přírodě. Uveřejnil řadu vzpomínek na F. Palackého, R. Bezděku, K. Ningra aj. K vydání připravoval Paměti Perucké, které však již nestihl vydat. Pohřben byl na Svatotrojickém hřbitově v Písku.

Literatura:
Josek, Otakar. Paměti prof. Karla Ningra. Písek, Fr. Podhajský a spol., 1932 S. 233.
Masarykův slovník naučný. 2. díl. Praha: Československý kompas, 1926
JUDr. František Daneš. Otavan, roč. 11, č. 11-12 (26.8.1928), s. 180
Malý, Jaromír. Osmdesátiny JUDr. Františka Daneše. Otavan, roč. 11, č. 7 (30.4. 1928), s. 107

 

 

>> Regionální výročí v minulých měsících <<

Aktualizováno Úterý, 27 Únor 2018 10:13