A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Říjen 2018

1918 – rok založení republiky: výstava ke stému výročí založení samostatného státu.
1. 10. - 31. 10.  2018
Městská knihovna Písek¨



Regionální výročí:
Prosinec 2018

Karel Kuffner

psychiatr

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Červen 2018
Červen 2018 PDF Tisk Email

regionální výročíFrantišek Špatný

úředník

135. výročí úmrtí

* 08.03.1814 - Bor u Protivína
+ 09.06.1883 - Praha

Po studiích na gymnáziu (Prachatice?) navštěvoval v Praze na filozofické fakultě přednášky o polním hospodářství, na lékařské fakultě o léčení skotu a na polytechnice o správě statků. Naposled (1832-1834) absolvoval hospodářský ústav knížete Schwarzenberka v Českém Krumlově.
Prázdniny trávil u rodičů v Boru. Navštěvoval v Heřmani vlasteneckého kněze a faráře Matěje Fučíka, který mu půjčoval české knihy a vštípil mu trvalou lásku k české řeči.
Od skončení studií v r. 1835 byl postupně zaměstnán na schwarzenberských statcích v Protivíně, Prachaticích, Třeboni, Libějovicích, Přečíně u Volyně, Jinonicích a Praze. V revolučním roce 1848 byl zvolen správcem obce a velitelem národní gardy smíchovské. Za to byl zatčen, ale po šesti dnech propuštěn. R. 1849 přestoupil do státní služby. V roce 1855 byl jmenován soudcem trestních přestupků v okrese karlínském. V letech 1962-1872 byl zaměstnancem vlastenecko-hospodářské společnosti.
F. Špatný již za své služby v jižních Čechách začal sbírat odborné české hospodářské a řemeslnické názvosloví a vydával je ve slovnících. V r. 1843 vydal své první dílo "Česko-německý slovník hospodářsko-technický pro úředníky, myslivce, stavitelské mistry a hospodáře". Další jeho díla jsou např.: "Německo-český slovník pro mužské i ženské krejčí, postříhače, švadleny atd. " (1856), "Německo-český slovník pro bednáře" (1866), "Německo-český slovník pro myslivce a milovníky lovu" (1869), "Německo-český slovník pro cukrářství, plynařství, strojnictví a hospodářství" (1872), "Mluva myslivecká" (1868, 1876 2. vyd. ). Dále vydal "Houbařství v Čechách" (1862), "Hedvábnictví" (1868), "Dějepis c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti" (1869) a "Rybnikářství" (1870). V letech 1860-1864 vydával sešitové "Zábavy myslivecké", do "Slovníku naučného" psal články z polního hospodářství.
F. Špatný pocházel z osmi dětí. Jeho starší bratr Václav (1807-1882) byl lesník, zakladatel Lesního a loveckého muzea na loveckém zámečku Ohrada na Hluboké, mladší bratr Tomáš (1826-1902) pracoval v Turnově jako vrchnostenský zahradník. Napsal "Zelinářství" (1864), "Návod k založení zahrady kuchyňské a pěstování všech druhů zelin" (1890).

Literatura:
Ottův slovník naučný. 24.díl. Praha, Otto 1906.
Naučný slovník lesnický. 3. díl. Praha, SZN 1960.
Andreska, J.-Andresková, E.: Tisíc let myslivosti. Vimperk, Tina 1993.
Neruda, J.: Podobizny. 1873-1881. Praha, ČS 1951.
Kolafová, A.: Dějiny města Protivín a připojených osad do roku 1918. Protivín, Měst. kult. stř. 1998. (kol) Františku Špatnému říkali živý slovník. Písecký deník, 10. 3. 2014, č. 58, s 9.

 


regionální výročíJosef Souhrada

kaplan, farář, vikářský sekretář, biskupský notář, prozaik

180. výročí narození

* 11.06.1838 - Kučeř u Milevska
+ 05.05.1892 - Chudenice u Klatov

Narodil se 11. 6. 1838 v Kučeři u Milevska v rodině sedláka. V letech 1851-1858 vystudoval písecké gymnázium, pak odešel na bohosloví do Českých Budějovic, vysvěcen byl v roce 1862. Kaplanoval v Klatovech, a Chudenicích. V letech 1878 až 1883 byl farářem v Prešpurku a v roce 1883 se vrátil do Chudenic. R. 1884 se stal vikářským sekretářem a 1887 biskupským notářem. Zde se přátelil s rodinou lékaře Hynka Kvapila (otec Jaroslava, divadelního režiséra a básníka, který o Souhradovi psal ve své knize pamětí "O čem vím" a ve hře "Oblaka"). Během epidemie černých neštovic se při zaopatřování umírajícího nakazil a zemřel zde 5. 5. 1892 jako jejich poslední oběť. Pochován byl na místním hřbitově.
Publikoval většinou v katolických listech. Výklady náboženských textů v Posvátné kazatelně a beletrii v edici Hlasy katolického spolku tiskového. Psal tehdy oblíbené obrázky z pošumavského venkova. Několik povídek věnoval výchovnému úsilí kněží, vylíčenému podle skutečných událostí (např. o vlasteneckém buditeli F. J. Slámovi z Bojenic u Bernartic nebo o faráři působícím mezi vystěhovalci v Americe J. Hesounovi z Vrcovic u Písku).

Literatura:
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 4/1.  Praha. Academia: 2008.
Ottův slovník naučný. Praha. J. Otto: 1897.

 


regionální výročíVáclav Jansa
 
malíř

105. výročí úmrtí

* 21.10.1859 - Nemecké Zlatníky /Trenčín/
+ 29.06.1913 - Černošice u Prahy

Studoval na akademii v Praze a ve Vídni. Spolupracoval na Maroldově panoramatu Bitva u Lipan /1898/. Prostřednictvím akvarelu dokumentoval se smyslem pro zachycení architektonického detailu uměleckohistorické památky v Praze a v jižních Čechách. Jeho četné krajiny pocházejí z údolí Otavy, zejm. z okolí Písku, ale i z jiných míst jižních Čech. Maloval též v Dalmácii a na Riviéře. Provedl četné ilustrace pro Ottovy Čechy, Zlatou Prahu atd. Vystavoval v Praze v Topičově salonu, v Rudolfinu aj. V r. 1914 uspořádal v Písku krajinský spolek Prácheň rozsáhlou výstavu jeho tvorby. Díla z Písecka: Krajina pod Zvíkovem, Pohled na Písek od Otavy, Písek u sv. Václava aj. Je autorem prvního propagačního plakátu města Písku z roku 1902 s verši Adolfa Heyduka.

Literatura:
Nová encyklopedie českého výtvarného umění. l.díl. Praha: Academia,  1995. S.314.
Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 1.díl. Ostrava: Chagall, 1993. Almanach 750 let města Písku. Vimperk: Tina, 1993. S.180.
Tomeš, Josef. Český biografický slovník XX. století. 1.díl. Praha: Paseka, 1999.
Masarykův slovník naučný. 3. díl. Praha: Čsl. Kompas, 1927.
http://www.zastarouprahu.cz/pragensia/jansa/jansa.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Jansa

 

>> Regionální výročí v minulých měsících <<

Aktualizováno Úterý, 29 Květen 2018 09:17