A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Srpen 2018

XXIV. Mezinárodní folklorní festival

16. - 19. 8.  2018
Centrum města

měsíční přehled


Regionální výročí:
Srpen 2018

Alois Adalbert Hoch

knihovník

130. výročí narození

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Srpen 2018
Srpen 2018 PDF Tisk Email

regionální výročí

Alois Adalbert Hoch

knihovník

130. výročí narození

* 03.08.1888 - Stará Dobev
+ 19.09.1978 - Praha

Syn učitele, maturoval poblíž rodiště na reálném gymnáziu v Písku v r. 1906. Po studiu na pražské a brněnské technice dosáhl titulu inženýra. V r. 1908 se ještě jako student oděný v čamaře účastnil pohřbu Svatopluka Čecha. V r. 1909 se stal členem Federace českých anarchistů. Sblížil se s kladenskými dělníky a mosteckými horníky. Seznámil se s anarchistickou literaturou a začal publikovat v Zádruze, Mladém průkopníku, Kalendáři anarchistů, překládal zvláště z francouzské anarchistické literatury. Stal se knihovníkem ministerstva veřejných prací (1920-41), dopravy (1941-45), techniky (1945-51) a nakonec stavebnictví (1951-55). Práce ve státních službách ho přiměla používat řady pseudonymů a značek (Junius, Dobevský, Kolovratský, aah aj.). Byl mimořádně sečtělý a znalý několika jazyků. To mu umožnilo přístup k původní francouzské, německé, ruské, angloamerické beletrii i odborné literatuře, se kterou seznamoval čtenáře v Červnu, Proletkultu, Kmenu, Panoramě aj. Napsal řadu původních knih nejen z dějin techniky /Vynálezy, které změnily svět, Roboti na postupu/, ale i z českých a světových dějin. Jeho pojetí dějin techniky i vědeckotechnické revoluce bylo vyhraněně marxistické. Je autorem mnoha popularizačních publikací o technice a dějinách, překládal z němčiny, ruštiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny.

Literatura:
Slovník českých filozofů. Katedra filozofie FF MU. /online/. /cit. 2.8.2013/  ISBN 80-210-1840-2 . Dostupné na http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/hoch.html 

 

 

regionální výročíAntonín Sova

spisovatel

90. výročí úmrtí

* 26.02.1864 - Pacov
+ 16.08.1928 - Pacov

Syn pacovského učitele studoval na gymnáziu v Pelhřimově, Táboře a Písku. Jeho poměr ke studiu byl chladný, stejně jako poměr k Písku. V jeho díle jsou 2 základní prvky: zpěv domova a vidina nového království. Jedno ani druhé s Pískem nesouvisí. Od r. 1883 mu vycházely básně knižně /debut v Lumíru, dále v Poutníku od Otavy a Památníku k 50. narozeninám Adolfa Heyduka/. Pseudonym si zvolil podle bulharského studenta, který před ním bydlel v bytě v Komenského ul. Přátelil se s Heydukovým synovcem Jaroslavem Heydukem.
A. Heyduk si vážil jeho nadání a přimlouval se u svých pražských přátel /např. u Vrchlického/, aby mu ulehčil první léta pražských studií. Bída však Sovu donutila přerušit studium práv a odejít domů. Pracoval v Praze jako úředník na různých místech. V l. 1898-1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. Patří mezi zakladatele české moderní lyriky. Vytvořil rozsáhlé dílo prozaické i básnické. Inspirací jeho přírodní lyriky bylo Pacovsko i Táborsko, ale jeho umění postihlo typickou osobitost celé jihočeské krajiny /Z mého kraje, Zpěvy domova, Drsná láska/. Na písecké studentské mládí vzpomíná v prozaické črtě Od zákonné k Eldorádu /Otavan 1917/. Na vítání 1. máje vzpomíná v básni Kdysi o prvním květnu v Písku.

Literatura:
Kotalík, Josef: Písek a Písecko v literatuře. Písek, Okr.l.knih.1966.S.26-27                          
Slovník českých spisovatelů. Praha, Čs.spis.1964.S.458-459.
Votava, Karel: 4 typy slavných studentů píseckého gymnasia. Antonín Sova. In: Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek, St.reál.gymn.1948.S.72.
Zíka, Josef. Antonín Sova.  Praha: Čs. spis., 1953. 
Básník Sova maturoval v Písku. Písecké postřehy, 1998, roč. 7, č. 33, s. 6.
Pravda, Rudolf. Jihočeské a písecké inspirace básníka Antonína Sovy: V Písku navázal přátelství s Jaroslavem Heydukem, synovcem Adolfa Hejduka. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 197, s. 13.
Antonín Sova - zakladatel moderny v české lyrice. Listy Písecka, 1999, roč. 8, č. 55, s. 11.
Trnka, Miloslav. Rod básníka Antonína Sovy. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2009, roč. 46, č. 1, s. 70.
Eliáš, Petr.  Básník Antonín Sova studoval i na píseckém gymnáziu. Písecké postřehy, 2015, roč. 24, č. 2, s. 8.

 

 

regionální výročíVáclav Bartovský
 
výtvarné umění

115. výročí narození

* 22.08.1903 - Praha
+ 08.08.1961 - Vůsí (okr. Písek)

Narodil se v Praze - Vršovicích, kde prožil celý svůj život. K malbě se dostával jako autodidakt, pak studoval na soukromých malířských školách. První samostatnou výstavu měl v r. 1927. Byl ovlivněn kubismem, surrealismem a tvorbou H. Matisse. Ve svých dílech se soustředil na civilní tématiku a náměty z městského prostředí, vytvořil také řadu portrétů. Jako publicista se zabýval uměním. Vedl studijní kurzy v Textilní tvorbě (ÚBOK). Byl členem Umělecké besedy a UB12.

Literatura:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. 1. [díl], A - Č. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. ISBN 80-86171-00-0.
Encyklopedie autorů. Creativo, 2010. /online/ /cit. 02082013/ Dostupné na http://www.creativoas.cz/vaclav-bartovsky.php Raimanová, Ivona. Václav Bartovský.
Artlist: databáze současného umění. Centrum pro současné umění 2006-2012. /online/ /cit.2.8.2013/. Dostupné na http://artlist.cz/?id=6327
Rousová, Hana. Ztracený fenomén Bartovský. Art & antiques, 2013, č. 2, s. 42-44.

 

 

regionální výročíPřemysl Otakar II.
 
český král a markrabě moravský

740. výročí úmrtí

* 1233
+ 26.08.1278 - Moravské pole

Syn Václava I. a Kunhuty Štaufské. R. 1247 zvolen šlechtou mladším králem. Do r. 1249 vedl povstání proti svému otci, ale byl poražen. R. 1251 byl zvolen rakouským vévodou. Sňatkem s Markétou Babenberskou r. 1252 /rozluka 1260, sňatek s Kunhutou Uherskou r. 1261/ získal rakouské země, jejichž držbu potvrdil vítězstvím nad Uhry v bitvě u Kressenbrunnu 1260. Svrchovanost rozšířil na Korutany, Kraňsko a Štýrsko. R. 1266 připojil Chebsko k Čechám. Účastnil se křížových výprav do Pruska. Marně usiloval o korunu římsko-německého krále. R. 1275 nad ním byla vyhlášena říšská klatba. Povstala proti němu rakouská i česká šlechta. Jeho vojska podlehla na Moravském poli oddílům Rudolfa I. Habsburského a Přemysl Otakar II. zahynul. Za jeho vlády nastal hospodářský rozvoj českého státu, byla zakládána města, podporována kolonizace.
Je skutečným budovatelem města Písku.
Důvodem jeho vybudování byla ochrana, ale asi i správa nalezišť zlata, ochrana důležité obchodní stezky /Zlaté stezky/, která zde překračovala Otavu, a posílení královské moci na jihu Čech. Město bylo vybudováno velkoryse a plánovitě. Nejvýznamnější stavbou byl královský hrad, který byl vybudován jako jedna z hlavních Přemyslových rezidencí. Tomu odpovídalo i přilehlé město s opevněním a kamenným mostem. Přijímal zde významné domácí i zahraniční návštěvy. Některé pobyty trvaly i několik měsíců. Pobýval zde např. v l. 1258, 1260, 1261, 1263, 1264, 1268, 1269 a 1274, kdy byl jeho hostem bavorský vévoda Jindřich/. V jižních Čechách založil také město České Budějovice, klášter Zlatou Korunu, lovecký hrádek Myšenec a budoval hrad Zvíkov.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie. 3.díl. Praha, Encyklopedický dům 1995.
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 6.díl. Praha, Diderot 1999.
Almanach 750 let města Písku. Vimperk, Tina 1993. S.31-32.
Prášek, Jiří: Od krále k presidentovi. Zítřek, roč. 44, 1992, č. 44, 29.10.1992, s. 4.
Třeštík, Dušan, Čechura, Jaroslav, Pechar, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha: Rybka Publishers, 2001. ISBN 80-86182-55-X.
Kuthan, Jiří. Přemysl Otakar II. : Král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Vimperk : Tina, 1993. ISBN 80-85618-10-9.
Žemlička, Josef. Přemysl Otakar II. : král na rozhraní věků.  Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-118-7.
JP, kol. Písek za vlády krále zlatého a železného. Písecký deník, 2013, Č. 28, s. 2.
Vondra, Roman. Přemysl Otakar II. (?1233-1278). Historický obzor, 2013, roč. 24, č. 9-10, s. 228-231.

 

 

regionální výročíAugust Sedláček
 
historik

175. výročí narození

* 28.08.1843 - Mladá Vožice
+ 15.01.1926 - Písek

Od r.1863 studoval na pražské univerzitě. Pak působil jako profesor na gymnáziích. R. 1871 se oženil, manželka Ernestina zemřela r. 1899. Penze mu poskytla čas k odborné práci, práci v muzeu a k pořádání městského archivu v Písku. R. 1922 se oženil s Terezou Barcalovou. Již za studií si oblíbil historii českých hradů, zámků a měst. Procestoval celé Čechy, bádal v českých i zahraničních archívech /Berlín, Vídeň aj./. Nejznámější díla: Hrady, zámky a tvrze království českého /1881-1927/, Úplný místopisný slovník historický království českého/1908/. Napsal mnoho městských a místních monografií - Dějiny Rychnova n. Kněžnou /1871/, Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou /1911-1914/. V Písku napsal Děje Prachenského kraje /1926/.

Literatura:
Encyklopedický slovník. Praha, Odeon 1993, s.974.                                                                           
Kotalík, Josef: Písek a Písecko v literatuře. Písek, Okr.l.knih.1966.S.28-9.
Kolář, Ondřej: Písecká léta Augusta Sedláčka. Písek, Okr. knihovna.
Masarykův slovník naučný. Sv.6. Praha, Čs. kompas 1932. S.496-497.
Kolář, Ondřej. August Sedláček: historik český, historik písecký.  Písek: Praam, 2013. ISBN 978-80-86616-26-1.
Písek, Jihočeské Atény: [po stopách pěti osobností: z kulturní historie města Písku--].  Text Kolář, Ondřej.  Písek: Město Písek, 2012. 
Blüml, Josef, Blümlová, Dagmar, Jiroušek, Bohumil. Jihočeši v české historické vědě. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-389-6.
Profesora Augusta Sedláčka listy důvěrné: (milostná korespondence slavného historika s Karolinou Rajskou původem z kolodějského mlýna).  Mladá Vožice: Městský úřad; Jihočeská univerzita, 1998. ISBN 80-238-2817-7.
Vzpomínky Terezy Sedláčkové. Písek: Prácheňské muzeum, 1996. ISBN 80-902038-1-7.
Kolář, Ondřej.  Vzpomínka na významného českého historika a archiváře. Písecký deník, 2011, roč. 20, č. 9, s. 8.
Riedl, Jaroslav.  Historik, který vyšel z lidu a lidovým zůstal. Listy Písecka, 2000, roč. 9, č. 217, s. 10.
Kothera, Lumír. August Sedláček patří tím, co vytvořil, mezi významné historiky dějin českého národa: Jeho dílu vévodí patnáctisvazkové "Hrady, zámky a tvrze Království českého", které jsou platné dodnes. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 149, s. 12.
Kolář, Ondřej.  August Sedláček v letech první světové války - strasti a radosti historika. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1999, roč. 36, č. 1, s. 47-51.
Kolář, Ondřej. August Sedláček : historik český, historik písecký. Písek: Praam, 2013. ISBN 978-80-86616-26-1.
Kolář, Ondřej Kryštof. Před devadesáti lety zemřel August Sedláček. Písecký deník, 2016, č. 8, s. 9.
Eliáš, Petr. August Sedláček: Nejpilnější český člověk.  Písecké postřehy, 2016, č. 3, s. 5-6.

 

Regionální výročí v minulých měsících.

Aktualizováno Pátek, 27 Červenec 2018 15:11