![[logo]](/templates/mstskknihovnapsek/img/origlogo.gif "Městská knihovna Písek")
| Červenec 2010 |
 |
 |
 |
|
Roman František Dragoun akademický malíř 5. výročí úmrtí * 21.10.1916 - Písek Narodil se v rodině středoškolského profesora rolnické školy.V letech 1928-1936 studoval na místním gymnáziu a poté /1937-1939/ na AVU v Praze u profesorů Loukoty a Švabinského. Během války nemohl ve studiích pokračovat a dokončil je až v l. 1945-1946 u V. Nechleby. Věnoval se hlavně portrétní a figurální malbě, zátiším a krajinám. Pořádal řadu samostatných výstav v Písku a od roku 1949 pravidelně v Českých Budějovicích. V zahraničí měl samostatné výstavy v Londýně a ve Vídni. Portrétoval řadu známých osobností, mj. kardinála Františka Berana, arcibiskupa Miroslava Vlka. Ilustroval řadu knih, např. Fleuronova Zajíce a šediváka. Dosáhl celé řady domácích i zahraničních ocenění /např. v r. 1998 Cenu Rudolfa II. Masarykovy akademie umění za věrnost realistické tradici české malby/. Své dílo vytvářel většinou v Písku, ale také v Praze, kde měl již od r. 1938 ateliér, v Brně a také na zahraničních cestách. Jeho díla jsou zastoupena v Alšově jihočeské galerii v Hluboké n. Vltavou, v Moravském muzeu v Brně, v Národopisném muzeu v Domažlicích, v Prácheňském muzeu v Písku aj. Literatura:
Josef Duda lesnický odborník 65. výročí úmrtí * 03.03.1883 - Beroun V letech 1920-1933 přednášel na písecké lesnické škole geodézii, lesní těžbu a nauku o strojnictví. Jeho učebnice Nauka o strojích se rozšířila i mimo oblast školy. Jako učební pomůcku navrhl pracovní stolici, kde se žáci učili různým pilařským pracím. V l. 1933-1938 byl ředitelem státní vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici. V r. 1938 se vrátil do Písku, ale potíže se strumou mu nedovolily učit. Dlouhou dobu vedl pokusnou stanici v Písku. Spolupracoval na Lesnickém naučném slovníku a publikoval četné články v odborných časopisech. Byl členem bývalé Československé akademie zemědělské. Literatura:
Josef Chalupský učitel 55. výročí úmrtí * 24.01.1866 - Zaboří u Vodňan Po ukončení měšťanské školy ve Vodňanech studoval na učitelském ústavu v Soběslavi (1881-1885). Učil na několika školách na Písecku (např. Staré Sedlo, Čížová), stal se ředitelem měšťanské školy v Písku, z níž odešel do výslužby r. 1927. V letech 1927-1939 byl správcem geologických sbírek v píseckém muzeu. Tyto sbírky značně rozšířil. Prováděl systematický sběr nejen na Písecku, ale i v ostatních částech Prácheňska. Provedl evidenci a rozšíření sbírek. V Otavanu publikoval některé své nové nálezy nerostů z okolí Písku ( Nové naleziště a nové druhy píseckých minerálů - r. 12, 1929, s. 140-141; Beryl drahý v píseckém živcovém lomu U obrázku - roč. 13, 1930, s. 5; Beryl u Velké skály u Písku, r. 13, 1931, s. 155-156). Literatura:
Bedřich Dubský učitel, archeolog 130. výročí narození * 10.07.1880 - Komárov u Bechyně Jeden z nejvýraznějších českých regionálních badatelů vystudoval učitelský ústav v Soběslavi. Působil na vesnických školách. Zajímal se o numizmatiku a od roku 1910 se u něj zrodil zájem o archeologii a začal provádět vlastní výzkumy. V roce 1938 odešel do penze, od roku 1945 žil v Písku, kde spravoval archeologické sbírky muzea. Zasloužil se o poznání jihočeského pravěku. Objevil řadu nalezišť na Strakonicku a Písecku /pravěké sídliště na návrší Pikárna u Řežabince, mohyly ze starší doby bronzové u Těšínova a Protivína, dílna keltského rýžovníka zlata na Otavě u Modlešovic/. Jeho nálezy jsou uloženy v řadě muzeí, tvoří též základ archeologické sbírky Prácheňského muzea v Písku. Výsledky svých terénních výzkumů shrnul do řady článků. Díla: Předhistorie Strakonicka /1921/, Slovanský kmen na střední Otavě /1928/, Jihozápadní Čechy v době římské /1937/. Jeho stěžejním dílem je Pravěk jižních Čech /1949/. Literatura:
Robert Malý ml. ředitel spořitelny 70. výročí úmrtí * 28.7.1878 - Cerekvice u Hořic Jeho otec byl v Cerekvici důchodním, roku 1879 se stal pokladníkem spořitelny v Písku. Spolu s bratrem Jaromírem prožil pak R. Malý dětství a mládí v Písku. V letech 1889 - 1895 absolvoval zdejší gymnázium, kde byl jeho spolužákem Fráňa Šrámek. Ve studiích pokračoval na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Působil ve spořitelně v Písku a v Třeboni, stal se vedoucím účetním Pošumavské záložny v Praze. Od r. 1901 byl pokladníkem Písecké spořitelny a od 1. 1. 1915 působil jako vedoucí ředitel. Od r. 1920 byl též členem výboru spořitelny. 1. 11. 1939 odešel na vlastní žádost ze zdravotních důvodů do výslužby. Byl po dlouhá léta revizorem Ústředního svazu čsl. spořitelen a soudním znalcem krajského soudu píseckého, členem ústředního výboru Spolku spořitelních úředníků, tajemníkem obchodního grémia v Písku, spoluzakládal Osvětový svaz v Písku, působil ve výboru Národní jednoty Pošumavské. Zasloužil se o přestavbu budovy spořitelny v Karlově ulici a roku 1915 zahájil vydávání ročenek ústavu. Dal podnět ke vzniku poboček spořitelny v Miroticích a v Protivíně. V meziválečném období se mu podařilo vybudovat z Písecké spořitelny největší ústav podobného typu v jižních Čechách. Jeho zásluhou se spořitelna podílela významně na sportovním a kulturním rozvoji města. R. 1934 se přestěhovala do nově postavené budovy na Velké náměstí. V jejích prostorách našla umístění městská knihovna, jíž spořitelna finančně přispěla i na nové vybavení a vydání seznamu knih pro čtenáře. Robert Malý se v mládí věnoval atletice, byl jednatelem Klubu píseckých velocipedistů, r. 1896 se podílel na vybudování prvního tenisového hřiště v Písku. Propagoval turistiku a cestovní ruch. Zasloužil se o vybudování chaty "U Moře lesů" a moderního koupaliště na Otavě. Byl zakladatelem a funkcionářem četných odborných, vzdělávacích a národních spolků. Věnoval se také lyžování, bruslení, fotbalu, vodním sportům i automobilismu. Byl jednatelem kuratoria městského muzea. Publikoval odborné články z oboru peněžnictví a národohospodářství. Napsal monografii Padesátiletí písecké spořitelny 1869 - 1919 /1922/. Jako jednatel Klubu čs. turistů uspořádal r. 1911 brožuru Město v lesích a o rok později připravil k tisku Průvodce po král. městě Písku, do nějž přispěl svými fotografiemi. R. 1925 se zasloužil o vznik propagačního filmu "Město v lesích - Písek nad Otavou". Díky němu se našly finanční prostředky na vydávání časopisu Otavan, který redigoval Jaromír Malý. Robert Malý do Otavanu přispíval svými články. Literatura:
Řehoř Zeithammer profesor 210. výročí narození * 31.07.1800 - Štěkeň Syn důchodního studoval na gymnáziu a univerzitě v Praze, doktorát získal r. 1826 na univerzitě ve Vídni. Roku 1928 přišel do Písku jako profesor latiny a řečtiny. Oženil se s Marií Petersovou, neteří manželky F. Palackého, s nímž se spřátelil. Bydlel v domě "U koulí". Na gymnáziu vyučoval též češtinu a zasazoval se o to, aby mohla být vyučována na všech českých gymnáziích. Jako nadšený bolzanista se snažil o rozšíření vzdělanosti mezi obyvatelstvem, proto založil r. 1841 městskou veřejnou knihovnu. Město mu vděčí i za založení dětské opatrovny pro děti zaměstnaných matek v roce 1844. Téhož roku byl jmenován čestným občanem města. R. 1847 byl přeložen na malostranské gymnázium do Prahy a následujícího roku se stal členem Královské učené společnosti. Byl jmenován školním radou, pak zemským gymnasiálním inspektorem. Do výslužby odešel roku 1858 a žil v Praze. Česky psal příspěvky do Čechoslava a Časopisu Českého muzea, německy vydal Fibel und Anleitung dazu /Slabikář s vysvětlivkami/. Nevytištěny zůstaly český a německý překlad tří Pindarových epiktet a životopis Bolzanův. Literatura: |
| Aktualizováno Středa, 30 Červen 2010 15:26 |
