A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Říjen 2018

1918 – rok založení republiky: výstava ke stému výročí založení samostatného státu.
1. 10. - 31. 10.  2018
Městská knihovna Písek¨



Regionální výročí:
Prosinec 2018

Karel Kuffner

psychiatr

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Srpen 2011
Srpen 2011 PDF Tisk Email

regionální výročí

Václav Špirhanzl

stavitel, starosta, poslanec     

75. výročí úmrtí

* 27.09.1857 - Písek
+ 07.08.1936

Ve svém rodišti se záhy účastnil veřejného života. Byl starostou písecké tělovýchovné jednoty Sokol a místního odboru Národní jednoty pošumavské, předsedou výboru městské spořitelny a představenstva Občanské záložny.  V roce 1907 byl zvolen starostou města Písku. Na tomto postu vytrval přes válečné období až do roku 1919.  V letech 1908-1909 byl poslancem českého sněmu jako kandidát strany radikálně pokrokové  za město. Jako stavitel prováděl např. některé stavební práce na písecké elektrárně , přestavbu domu Na Ptáčkově (dnes penzion) ve stylu tehdy módních švýcarských vil,  vystavěl novorenesanční dům, známý jako U Ježka. Jeho syn Jiří Špirhanzl byl také stavitelem v Písku.

Literatura:
Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004.ISBN 80-200-0969-8    
Ninger, Karel. Paměti prof. Karla Nigra: písecké vzpomínky. Písek: Fr. Podhajský, 1932.                  
Historie a současnost podnikání na Písecku. Žehušice: Městské knihy, 2000. ISBN 80-902919-0-2.             
Sedláček, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou. 2. díl. Písek: Občanská záložna v Písku, 1912.                  
Ludvík, Lubor – Prášek, Jiří. Písecké ulice, náměstí, samoty a komunikace. Písek: J&M, 1998. ISBN 80-86154-09-2.

 

 

regionální výročí

Jan Zachariáš Quast

malíř, miniaturista, fotograf                                 

120. výročí úmrtí

* 28.10.1814 - Březové Hory /Birkenhammer/
+ 09.08.1891 - Písek

Pocházel z rodiny malíře K. F. Quasta. Po studiu na malířské akademii v Praze se věnoval tvorbě portrétních miniatur a malbám na skle a porcelánu. Pro jeho tvorbu jsou typické malby brouků a motýlů. Vytvořil barevná okna pro kostel na Vyšehradě, pro kapli Sv. Kříže na pražském hradě a na Sychrově, pro chrám sv. Víta a jinde. Vystavoval i v zahraničí, např. v Mnichově a Paříži. Vedle toho se již kolem roku 1850 zabýval fotografií. Hmotné starosti ho v roce 1869 přiměly, aby přijal místo vedoucího malírny ve sklárně v Lenoře. Po dvou letech byl propuštěn pro svůj souhlas se stávkou zaměstnanců.  Přestěhoval se do Písku, kde si otevřel dílnu a pomáhal ve fotografickém ateliéru, který založil roku 1870 jeho syn Ferdinand Konrád. Také většina z jeho dětí se zabývala fotografií. Po synově smrti v roce 1977 převzal vedení fotografického ateliéru, ale příliš se mu nedařilo. Sourozenci i otec si navzájem vypomáhali, proto jejich snímky bývají obvykle značeny jen Quast. Vedle portrétů se zabývali i krajinářskou fotografií i fotografováním měst svého působení. Jejich vizitky a kabinetky se lišily od většiny místní produkce technikou i kvalitou. Přátelil se s Adolfem Heydukem. Pochován byl na svatotrojickém hřbitově.

Literatura:
Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. Ostrava: Chagall, 1993.ISBN 80-9000-648-4-1.                 
Masarykův slovník naučný. 5. díl. Praha: Čs. kompas, 1931.                  
Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 2. díl. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0969-8.        
Záhada pošetilého brouka aneb Zánik krásného měšťanského slohu v díle J. Z. Quasta. Písek: Oblastní muzeum, 1970.  
Křivánek, Libor. První písečtí fotografové. Zprávy muzea v Písku. S.16-23.
Křížová, Květa. Quastova podobizna Karla Hynka Máchy? Starožitnosti a užité umění. 1996, č.l, s. 20. 
Riedl, Jaroslav. Kouzelník barev. Jihočeská pravda. 3. 8. 1991.
Písek – almanach: 750 let města Písku. Písek: Městský úřad, 1993. ISBN 80-85618-08-7.

 

 

Emanuel Siblík

kritik, publicista, překladatel, taneční estetik, pedagog                      

70. výročí úmrtí

* 28.11.1886 - Nestrašovice
+ 24.08.1941 - Klánovice (Praha)

Maturoval na gymnáziu v Příbrami, romanistiku a bohemistiku studoval na české univerzitě v Praze  a estetiku výtvarného umění a pohybu na pařížské Sorbonně. Před 1. světovou válkou působil jako kulturní referent deníku Samostatnost. Ve školním roce 1914/1915 přišel na reálku do Písku, kde vyučoval až do školního roku 1919/1920 češtinu a francouzštinu. Spolupracoval s domácím odbojem, zvl. s poslancem Ant. Kalinou, z jehož podnětu pořádal vlastenecky zaměřené osvětové přednášky po celých jižních Čechách. V píseckém Sokole propagoval v rámci cvičení pro ženy nový prvek, tzv. rytmickou plastiku, která vycházela z rytmického tělocviku. Ukázku tohoto cvičení předvedly ženy v Písku poprvé v roce 1916. Roku 1919 zde byla na Siblíkův podnět založena odbočka Alliance Francaise, která vyvíjela bohatou činnost v propagaci Francie: pořádala přednáškové a kulturní večery i kurzy francouzského jazyka. V témže roce otiskl Otavan Siblíkovu báseň Francii, která byla recitována na slavnostním večeru Alliance Francaise. Po 1. sv. válce byl kulturním poradcem náčelníka francouzské vojenské mise generála Pellého. Ve 20. a 30. letech žil střídavě v Praze a Paříži, kde přispíval do francouzských kulturních revuí i do denního tisku, zároveň byl dopisovatelem pražských periodik. Patřil mezi čelní představitele Mezinárodní konfederace duševních pracovníků a v roce 1924 založil její československou sekci. V letech 1925 - 1938 působil jako čs. zástupce v Mezinárodním ústavu pro duševní spolupráci při Společnosti národů v Paříži. V posledních letech života byl profesorem na gymnáziu v Praze-Libni. Patří k předním teoretikům a historikům tanečního umění, v českém prostředí popularizoval moderní taneční směry. Pořádal přednášky a napsal řadu odborných publikací. Vydal: Japonské umění (1915), Tanec, projev života a umění (1917), Tanec nového života (1922), Angkor a jeho tanečnice (1928, pojednání o estetice orientálního tance), Isidora - taneční obrození (1929, monografie o I. Duncanové), Tyrš a rytmika (1932), Antické krásno v moderním tanci (1937), Tanec mimo nás a v nás (1937). Přeložil do češtiny Valéryho Duši a tanec (1928) a do francouzštiny verše K. Tomana, K. H. Máchy a P. Bezruče. Napsal studie o malířích F. Kupkovi (1928) a J. Čermákovi (1930) a o sochaři J. Mařatkovi (1935).

Literatura:
Československý biografický slovník. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0443-2.
Masarykův slovník naučný. 6. díl. Praha: Čs. kompas, 1932.                  
Tomeš, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3.díl. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-247-3.
Ludvík, Lubor - Prášek, Jiří. Písecké ulice. Písek, J&M 1998. ISBN 80-86154-09-2.    
Kotalík, Josef. Písek a Písecko v literatuře. Písek: Okr. lid. knihovna, 1966.                 
Reálka Dr. Adolfa Heyduka jubilantem. Písek: Reálka Dr. A. Heyduka, 1941.                  
Československý hudební slovník osob a institucí. 2. díl. Praha: St. hudeb. vyd., 1965.         
Peroutka, Otakar. Sto let ženského tělocviku v Písku. Listy Písecka, 6, č. 115, 19.5.1997, s. 12.
Siblík, Emanuel. Francii. Otavan, 4, č. 1-2, 28. 6. 1919, s. 1-2.                  
Český taneční slovník. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0.

 

 

regionální výročí

Řehoř Zeithammer

profesor, zakladatel písecké knihovny 

130. výročí úmrtí

* 31.07.1800 - Štěkeň
+ 24.08.1881 - Praha

Syn důchodního studoval na gymnáziu a univerzitě v Praze, doktorát získal roku 1826 na univerzitě ve Vídni. Do Písku  přišel v roce 1928 jako profesor latiny a řečtiny. Oženil se s Marií Petersovou, neteří manželky F. Palackého, s nímž se spřátelil. Bydlel v domě "U koulí". Na gymnáziu vyučoval též češtinu a zasazoval se o to, aby mohla být vyučována na všech českých gymnáziích. Jako nadšený bolzanista se snažil o rozšíření vzdělanosti mezi obyvatelstvem, proto založil roku 1841 městskou veřejnou knihovnu. Město mu vděčí i za založení dětské opatrovny pro děti zaměstnaných matek v roce 1844. Téhož roku byl jmenován čestným občanem města. V roce 1847 byl přeložen na malostranské gymnázium do Prahy a následujícího roku  se stal členem Královské učené společnosti. Byl jmenován školním radou, pak zemským gymnasiálním inspektorem. Do výslužby odešel roku 1858 a žil v Praze. Česky psal příspěvky do Čechoslava a Časopisu Českého muzea, německy vydal Fibel und Anleitung dazu /Slabikář s vysvětlivkami/. Nevytištěny zůstaly český a německý překlad tří Pindarových epiktet a životopis Bolzanův.

Literatura:
Gruber, Jan. Městská veřejná knihovna v Písku. Písek: Novotný, 1941.
Ottův slovník naučný. Sv. 27. Praha: Otto, 1908.  
Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek: St. reál. gymn., 1948.

 

 

regionální výročí

Libor Křivánek

vlastivědný pracovník, historik, etnograf                                

85. výročí narození

* 27.08.1926 - Bělá pod Bezdězem
+ 15.01.1983 – Plzeň

V letech 1937-1941 studoval na reálce, pak na obchodní akademii v Mladé Boleslavi a v letech 1946-1948 na tehdejší politicko-novinářské akademii v Praze. Zprvu vystřídal několik zaměstnání, až se dostal ke svému velkému zájmu – práci v kultuře. Od roku 1959 pracoval v píseckém muzeu. V letech 1972-1974 absolvoval postgraduální studium muzeologie s národopisnou specializací na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Významně přispěl k budování muzejních sbírek. Zasloužil se o záchranu nálezu pražských grošů ze Svatonic u Písku. Po objevu zlatorudného mlýna spolupracoval s J. Kudrnáčem. Katalogizoval numismatické sbírky muzea. Významná byla i jeho publicistická a přednášková činnost. Uveřejňoval své články a příspěvky v publikacích muzea, Výběru i regionálním tisku. Působil v turistice a významně se zapsal jako dlouholetý předseda do historie klubu La Ponto, který sdružuje zájemce o esperanto z celého Prácheňska .

Literatura:
Šrámek, Petr. Zemřel Libor Křivánek. Výběr, 20, 1983, č. 1, s. 59-60.
Kolář, Ondřej. Numismatická práce Libora Křivánka. Výběr, 20, 1983, č. 3, s. 237.                 
Kolář, Ondřej. K nedožitým sedmdesátinám Libora Křivánka (1926 – 1983). Výběr, 33, 1996, č. 3, s.233-234.

 

 

regionální výročí

Jan Bohuslav Miltner

historik, redaktor, středoškolský profesor                          

170. výročí narození

* 31.08.1841 - Smečno
+ 31.01.1887 - Praha

Narodil se jako nejmladší z osmi dětí Františka Karla Miltnera, který se stal v roce 1854  krajským hejtmanem v Písku. Studoval na gymnáziu v Praze a v letech 1855-1860 na píseckém gymnáziu, pak na pražské univerzitě (práva, archeologii, filozofii, lingvistiku). Po  získání učitelské způsobilosti pro vyšší gymnázia vyučoval  na různých místech, až byl v roce 1884 ustanoven profesorem c. k. akademického gymnázia v Praze. V roce 1886 ho postihla choroba ledvin, které o necelý rok později podlehl. Vedle své učitelské činnosti se věnoval archeologii a historii. Svými články přispíval do časopisů, např. Památky archeologické (Nálezy archeologické v Písku, Starý hrad v Písku aj.), od r. 1883 byl jejich redaktorem. Je také autorem historických a biografických prací (např. Účast Čechů v obraně Vídně proti Turkům roku 1529, České ženy až po XV. století). V roce 1870 se stal dopisujícím členem archeologického sboru muzea království českého.

Literatura:
Ottův slovník naučný. Díl. 17. Praha: J. Otto, 1901.                  
Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek: St. reál. gymnasium, 1948.                  
Benýšková, Jarmila a Vích, František. Literární Hradec Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Okresní knihovna v Hradci Králové, 1994. ISBN 80-85059-10-X
Odkazy:
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/13/204.png
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/13/205.png

 

 

>> Regionální výročí v minulých měsících <<

Aktualizováno Pátek, 22 Červenec 2011 13:02