A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Říjen 2018

1918 – rok založení republiky: výstava ke stému výročí založení samostatného státu.
1. 10. - 31. 10.  2018
Městská knihovna Písek¨



Regionální výročí:
Prosinec 2018

Karel Kuffner

psychiatr

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Listopad 2013
Listopad 2013 PDF Tisk Email

Ladislav Cihla

archivář

90. výročí narození

* 02.11.1923 - Železná Ruda
+ 13.07.1999 - Praha

Studoval na strakonickém gymnáziu, pak na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor český jazyk - dějepis. V l. 1953-1957 pracoval jako archivář v Milevsku, pak se stal ředitelem Okresního archivu v Písku. Odtud odešel r. 1990 do důchodu, avšak do píseckého okresního archivu se sídlem v Mirovicích se vrátil r. 1992 jako zastupující ředitel. Setrval tam až do svého těžkého onemocnění v r. 1996. Věnoval se nejen evidenci a ochraně archiválií, ale především zpracování archivních fondů. Výsledkem jeho soustavné práce je množství archivních pomůcek, které usnadňují práci nejen pracovníkům archivu, ale zejména badatelům.

Literatura:
Mošanská, Jindřiška: Za Ladislavem Cihlou. In: Jihočeský sborník historický, roč. 68, 1999, s. 359.

 

Stanislav Parýzek

skladatel a dirigent

110. výročí narození

* 06.11.1903 Protivín
+ 06.01.1968 Ostrava

Studoval na hudební škole v Českých Budějovicích u B. Jeremiáše. V letech 1918-1926 studoval na pražské konzervatoři housle u J. Felda a R. Reissiga. Na dirigenta studoval v letech 1932-1935 na mistrovské škole u Václava Talicha. V roce 1927/28 byl vojenským kapelníkem v Jugoslávii a po návratu učil rok na hudební škole v Přerově. Od roku 1928 spolupracoval s Osvobozeným divadlem. Dále vedl zpěvohru na hudební škole v Českých Budějovicích, učil na hudební škole v Pardubicích a poté na Ústavě hudby a zpěvu v Ostravě. Od roku 1943 se stal houslistou a dirigentem rozhlasového orchestru v Ostravě a od roku 1955 vedoucím lázeňského orchestru v Mariánských Lázních a o dva roky později ve Františkových Lázních. V roce 1960 začal působit na hudební škole v Trhových Svinech. Je známý svou činností skladatelskou, převážně populárního rázu.

Literatura:
Československý hudební slovník osob a institucí. 2. svazek, M-Ž. Praha : Stát. hudeb. vyd., 1965.

 

Alois Karel Hevera
 
učitel, spisovatel

135. výročí narození

* 07.11.1878 - Hvožďany
+ 05.10.1939 - Písek

Vyučoval na základních školách. Působil jako učitel v Kadově, Budislavicích, Kasejovicích a od roku 1906 v Písku. Psal knihy pro děti a povídky pro mládež a básně, jejichž častým námětem je Třemšínsko. Uveřejňoval je v březnickém tisku.

 
Literatura:
-vpch-.Spisovatel Alois K. Hevera. Výběr z prací členů Hist. klubu při Jihočes. muzeu, roč. 15, 1978, č. 1, s. 58.
www.kjd.pb.cz.
Siblík, Josef. Blatensko a Březnicko. Blatná: J. Siblík, 1915.
Významná výročí regionálních osobností 2004. Dostupné na www.cbvk.cz

 

Josef  Schrenk

sekretář c.k.zemského gubernia

140. výročí úmrtí

* 1797
+ 14.11.1873 - České Budějovice

Pocházel ze starobylé bavorské šlechtické rodiny. Jeden z jejích příslušníků se v 17. stol. usadil v habsburské monarchii. Do Čech přišel jako první František S. Schrenck, svobodný pán von Nötzing (1747 - 1810), který r. 1795 získal (sňatkem s Marií, dcerou hraběte Haugvice z Biskupic) Zbenice a pak inkolát (tj. domovské právo šlechtice). Rodový erb: 1. a 4. pole červené a v něm stříbrné kosmé břevno a v něm černý šíp, 2. a 3. stříbrné pole se 3 (2+1) červenými lvími hlavami. Jeho mladší synové ještě používali původní pravopis příjmení. Alois Josef se stal světícím biskupem v Olomouci a pak arcibiskupem pražským, Ignác dvorským sekretářem ve Vídni. Nejstarší z bratrů Josef Krištof vystudoval práva a působil jako sektretář c. k. zemského gubernia v Praze. 2. 5. 1840 byl jmenován hejtmanem Prácheňského kraje v Písku. Po příjezdu do Písku byl slavnostně uvítán a brzy si získal velkou oblibu svou spravedlností a lidumilností. 22. 5. 1844 byl jmenován čestným občanem města. Podporoval založení opatrovny malých dítek, veřejné knihovy a stavbu nové budovy pro krajskou nemocnici, která stála v místě bývalého okresního úřadu v Budovcově ul. R. 1847 dal zhotovit reprodukce své podobizny, jejichž prodej vynesl 64 zlatých určených na fond pro zřízení krajské nemocnice. Za jeho působení byl postaven krajský soud a věznice v místech zrušeného kláštera na Velkém. nám. a byly bourány hradby, na jejichž místě vznikaly sady. Sympatie obyvatel si Schrenk získal i tím, že podporoval řadu dobročinných akcí. Jeho památku v Písku připomíná empírový pavilon v Palackého sadech, kryptogram uvnitř kupole, jehož autorem je F. R. Bezděka, skrývá v prvních písmenech slov jméno Schrenk. Stavbu podle plánů inženýra Trostmanna zahájil už hejtman Maschke, ale dokončena byla až za Schrenka. Upomínalo na něj i písmeno S s baronskou korunkou, které bylo k jeho poctě vydlážděné před bývalým krajským úřadem na Velkém nám. (na jeho místě dnes budova Komerční banky) a které zmizelo při novém dláždění náměstí v r. 1930 a již nebylo obnoveno. V souvislosti s reorganizací krajské správy byl Schrenk pověřen funkcí předsedy krajské vlády v Č. Budějovicích. (Prácheňský kraj byl zrušen). Z Písku odjel 15. 1. 1850 a v Č. Budějovicích zastával až do odchodu do výslužby významné úřady.

Literatura:
-vv-: Josef Schrenk se zasloužil o opatrovnu, knihovnu a nemocnici. Písecké postřehy, roč. 7, č. 46, 19.11.1998, s.6
Sedláček, August: Dějiny král. kraj. města Písku nad Otavou. 2. díl. Písek, Obec písecká 1912. S. 150-173, 348
Ottův slovník naučný. 23. díl. Praha, J. Otto 1905. S. 49-50
Buben, Milan M.: Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha, Logik 2000. S. 307-309
Mysliveček, Milan: Erbovník. 2. díl. Praha, Horizont 1997. S. 165
Renner, Josef - Paroubek, Otakar G.: Popis okresního hejtmanství Píseckého. Praha, F. Kytka 1889. S. 180
Paměti prof. Karla Ningra. Písek, Fr. Podhajský 1932. S. 69, 198
Poutníci od Otavy - osudy píseckých vlastenců : 7. část. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 201, s. 13.
Poutníci od Otavy - osudy píseckých vlastenců v minulém století : 12. část. Krajské město Písek nebylo na kulturní mapě Čech žádným zářícím bodem. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 232, s. 9.
Kolář, Ondřej. Písecké solitéry XV : Schrenkův pavilón.  Písecké postřehy, 2008, roč. 17, č. 25, s. 5 : il.

 

regionální výročí

Jiří Kayser

malíř

95. výročí narození

* 16.11.1918 - Písek

Jiří Kayser se narodil 16. 11. 1918 v Písku. Od dětství se věnoval kreslení a malování. Po maturitě studoval na České technice profesuru kreslení a po uzavření vysokých škol pokračoval ve studiu u profesora Josefa Nováka na Umprum, kterou absolvoval v roce 1946. Soukromé výtvarné konzultace absolvoval u malíře a restaurátora Ladislava Bradáče. Věnoval se podobizně, krajině a zátiší. Velkou inspirací mu byla hudba, často maloval výjimečné osobnosti muzikantského světa. Vystavoval od roku 1949 v Praze, Teplicích, Ústí nad Labem, Litoměřicích či zahraničních centrech. Po roce 1968 Jiří Kayser emigroval. Nejdříve do Vídně, potom do Quebecu v Kanadě, kde se se svojí manželkou usadil natrvalo. Vyučoval tam na Akademii des Beaux Arts. Současně vedl malířské kurzy ve Spojených státech v Champlainu. V roce 1997 začal pracovat pro mezinárodní leteckou společnost IATA a jeho obrazy se uplatnily v konferenčních síních i úřadovnách společnosti v nejrůznějších světových metropolích. Pro zmíněnou leteckou společnost pracoval do roku 1989. Kaysrova díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v ČR, Rakousku, Jugoslávii, na Novém Zélandu, Mexiku, USA, Německu, Kanadě, Africe. Po dlouhých letech se Jiří Kayser představil ve skupinové výstavě "Šedá cihla - Exil" uspořádané v Klatovech v roce 1994.

Literatura:
Mašíková-Konštantová, Irena: Velkou inspirací malíře Jiřího Kaysera byla především všudypřítomná hudba. Listy Písecka, roč. 7, 1998, č. 266, s. 14
Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. Ostrava, Chagal 1993.
Kováčová, Lucia: Čechokanaďan Jiří Kayser si spojil malbu se světem tónů. Listy Písecka, roč.9, 2000, č.256, s.17.
Mašíková-Konštantová, Irena. Jiří Kayser, umělec osobitého stylu, oslaví v Kanadě 80. narozeniny. Písecké postřehy, 1998, roč. 7, č. 45, s. 6.
Velková, Radka. V tvorbě píseckého rodáka se prolíná výtvarné umění s hudbou. Písecké postřehy, 2000, roč. 9, č. 45, s. 13.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000. 5. [díl], Ka - Kom. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2000. ISBN 80-86171-05-1.

 

regionální výročí

František Votruba

literární kritik

60. výročí úmrtí

* 13.04.1880 - Hrachov, Chyšky u Milevska
+ 18.11.1953 - Bratislava

František Votruba se narodil 13. 4. 1880 v Hrachově u Chyšek na Milevsku. Po smrti svých rodičů žil na statku u své tety. Studium gymnázia v Táboře z finančních důvodů nedokončil, vyučil se knihkupcem. Později se začal věnovat novinářské činnosti a literární kritice /v Praze/ a v roce 1902 odešel na Slovensko. Zde se věnoval kulturní a literární činnosti. Působil jako redaktor novin (Slovenský deník, 1919-1923) a časopisů (Dennica, Prúdy). Uveřejňoval články a eseje o tvorbě svých slovenských vrstevníků, byl generačním kritikem slovenské literární moderny (I. Krasko, J. Gregor-Tajovský, J. Jesenský). S manželkou Štefanou vydával dětský časopis Oříšky (1918-1929). Za okupace žil v Čechách, po osvobození se vrátil na Slovensko. Jeho články vyšly souborně (Literárne štúdie I-II, 1950). Pod pseudonymem Andrej Klas zveřejňoval své básně impresionistického a symbolistického ladění (posmrtný výbor Tiché akordy, 1980). Kromě vlastní tvorby se věnoval překladům z němčiny, polštiny, ruštiny, ukrajinštiny, lužické srbštiny aj. V roce 1950 mu byl udělen titul Dr. h.c. Univerzity Komenského. Od roku 1951 pracoval v Ústavu slovenské literatury SAV v Bratislavě. Stal se prvním akademikem Slovenské akademie věd (1953). Zemřel 18. 11. 1953 v Bratislavě.

Literatura:
Významné osobnosti jihočeské kulturní historie. František Votruba. Jihočeská pravda, 30.9.1988, s. 7.
Příruční slovník naučný. 4. díl. S-Ž. Praha: Academia, 1967.
Československý biografický slovník. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0443-2.
Masarykův slovník naučný. 7. díl. Praha: Československý kompas, 1933.
Kunc, Jaroslav. Kdy zemřeli...? 1937-1962. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1962.
Pravda, Rudolf: Cesta z jižních Čech až na Slovensko. Listy Písecka, r. 5, 6. 5. 1995.
Pravda, Rudolf. Z jihočeské vesnice do Prahy a Bratislavy. Listy Písecka, r.7, č. 272, 20.11.1998, s. 14.
Pyramída. Č. 175 - 192, s. 5912.
Chyšecko v historii více jak osmi století. Chyšky: Obec Chyšky, 2009. ISBN 978-80-254-5964-5.

 

regionální výročí

Ladislav Burket

lesnický odborník

80. výročí úmrtí

* 22.10.1855 - Lubovňa
+ 23.11.1933 - Písek

Pocházel z rodiny soudce. Studoval na gymnáziu v Plzni a na hospodářské škole v Táboře. Pak získal absolutorium aenologického (enologie = nauka o vínech, vinařství) a pomologického ústavu v Klosterneuburgu a jako stipendista ministerstva orby studoval vinařství ve Francii a Belgii. Ovládal šest cizích jazyků. Potom působil jako kočovný lidový učitel zemědělství při Zemědělské radě. R. 1883 byl pověřen reorganizací rolnické školy v Písku. Zasloužil se o stavbu její vlastní budovy (1885 -1887), aby vyučování nemuselo probíhat v pronajatých prostorách. R. 1885 k ní ( spolu s J. Zenkerem) připojil lesnický kurs, který byl po dvou letech přeměněn na dvouletou školu revírnickou. R. 1899 přičlenil k píseckým ústavům vyšší lesnickou školu. Budova lesnické školy je z l. 1911 - 1912, internát z r. 1899. Ředitelem lesnické školy byl do r. 1921. Odbornými články přispíval do českých, německých a francouzských časopisů. Napsal mnoho odborných knih: Jabloň (1882, 2.díl 1887), Ovocnictví (1886), Zelinářství (1887), Anatomie a fyziologie hospodářských zvířat (1890), Přírodopis skotu (1894), Chov skotu (1897), Nauka o podnebí a stanovisku lesních porostů (1901), Nauka o ochraně lesů (1903), Politika lesní (1912) aj. R. 1907 založil odborný časopis Les a lov. Podílel se též na vzniku časopisu Poutník od Otavy (1885), kde redigoval hospodářskou část a zastával funkci jednatele. V rukopise zůstaly jeho paměti. R. 1884 patřil k zakladatelům místního odboru Národní jednoty pošumavské v Písku. Během života zastával řadu veřejných a spolkových funkcí. R. 1906 byl jmenován čestným občanem města Písku. Pohřben byl v Písku na hřbitově u kostela sv. Václava.

Literatura:
Ludvík, Lubor - Prášek, Jiří: Písecké ulice. Písek, J&M 1998. S. 134
Kolář, Ondřej: Burket kontra Rozmara. Otavín, roč. 1, 2001, č. 2, s. 39-43
-vv-: Zemědělský a lesnický pedagog Ladislav Burket. Písecké postřehy, roč. 7, 26. 11. 1998, č. 47, s. 6
Malá československá encyklopedie. 1.díl. Praha, Academia 1984. S.623
Naučný slovník lesnický Praha, St. zeměď. nakl. 1959. 1.díl. S. 183
Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX.století. 1.díl. Praha, Paseka 1999. S. 164
Sto let lesnického školství v Písku. Písek, Stř. lesnic. škola 1985. S. 72
Devadesát let lesnického školství v Písku. Praha, St. ped. nakl. 1975. S. 105-124
Adámek, Jan - Fröhlich, Jiří - Čížek, Jiří: Písek. Historický průvodce. Stručné dějiny města. Písek, Jiří Čížek 1995. S. 54
Kolář, Ondřej. Národní jednota pošumavská v Písku : Materiální pomoc nejchudším českým rodinám v pohraničí. Listy Písecka, 1997, roč. 6, č. 173, s. 11.
Soudní spor Burket kontra Rozmara rozvířil stojaté vody v Písku : V osvobozujícím rozsudku vidíme i pád maloměstského bařtipánství, napsaly Písecké listy. Listy Písecka, 1997, roč. 6, č. 274, s. 9.
Pozdravuji vás, lesy písecké.. Listy Písecka, 2000, roč. 9, č. 121, s. 10.
Kolářová, Libuše. Rolnická škola v Písku vychovávala hospodáře. Písecký deník, 2010, roč. 19, č. 218, s. 2.

 

>> Regionální výročí v minulých měsících <<

Aktualizováno Pátek, 25 Říjen 2013 15:16