A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Říjen 2018

1918 – rok založení republiky: výstava ke stému výročí založení samostatného státu.
1. 10. - 31. 10.  2018
Městská knihovna Písek¨



Regionální výročí:
Prosinec 2018

Karel Kuffner

psychiatr

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Červen 2014
Červen 2014 PDF Tisk Email

region výročí

Antonie Kolafová

badatelka  regionálních dějin

105. výročí narození

* 08.06.1909 - Protivín
+ 24.04.1996 - Protivín

PhDr, Maturovala na gymnáziu v Písku. Otec-sedlák jí umožnil studium historie, filozofie a sociologie na Univerzitě Karlově. 1945-1950 pracovala ve Stát. plánovacím úřadě v Praze na úseku sociálních služeb. Pomáhala bratrovi k ilegálnímu opuštění Československa - odsouzena na 4 roky -v kladenských hutích. Po 3 letech propuštěna, zam. jako dělnice v závodě Premo v Protivíně. Členka Historického klubu při Jihočes. muzeu. Její badatelské úsilí směřovalo k dějinám Protivína. Publikovala ve Výběru.

Literatura:
Vondra, Václav: K odchodu PhDr. Antonie Kolafové. In: Výběr, 1996, roč. 33, č. 3, s. 234-235.
Kolafová, Antonie: Dějiny města Protivína a připojených osad do roku 1918. Protivín, Měst. kult. středisko 1998. S. 143-145.
Dílo PhDr. Antonie Kolafové se dočkalo knižní podoby. Písecké postřehy, 1998, roč. 7, č. 32, s. 6.
PLETZER, Karel. Antonie Kolafová: Dějiny města Protivína a připojených osad do roku 1918. Jihočeský sborník historický, 1999, roč. 68, č. 1, s. 376-377. -- ISBN 80-902088-1-9.
ČAPEK, František Josef. Dr. Antonie Kolafová se dožívá významného životního jubilea. Výběr : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1989,  roč. 26, č. 2, s. 58-59.

 

region výročí

Mořic Fialka

důstojník

145. výročí úmrtí

* 30.10.1809 - Písek
+ 13.06.1869 - Krakov

Jeho otec František Fialka byl v Písku krajským lékařem. Matka se jmenovala Tereza, roz. Hranická z Gränzensteinu. Mořic studoval na Staroměstském gymnáziu v Praze, ale rozhodl se stát se vojákem a hrdinou, jehož ideál si utvořil z četby římských a řeckých klasiků. Přes protesty svého poručníka vstoupil r. 1824 dobrovolně jako kadet do pražského 28. pěšího pluku. Bylo mu však dovoleno dokončit vzdělání. Postupně si osvojil dobrou znalost angličtiny, francouzštiny, italštiny, slovanských jazyků a věnoval se i studiu arabštiny. V l. 1838 - 1843 vyučoval češtinu na vojenské akademii ve Wiener Neustadt (Vídeň). R. 1843 se vrátil jako setník do Prahy. R. 1848 byl ve vojsku, které obléhalo Prahu. V bojích u Běchovic zachránil život mnoha dobrovolníků, vracejících se z Prahy. Pak se účastnil tažení na Vídeň a bojů v Uhrách, kde si v bojích u Kápolny (1849) dobyl záslužný kříž. Byl povýšen do šlechtického stavu (1859). R. 1859 se stal místním velitelem v Tridentu. R. 1860 byl přeložen k místnímu velitelství do Mantovy (jako podplukovník), r. 1862 do Krakova, kde zůstal i po svém penzionování v r. 1864 (jako plukovník). Zemřel na rakovinu žaludku. Fialka se po celý svůj život a po celou dobu své vojenské kariéry hlásil hrdě k české národnosti a podporoval české obrozenecké snahy. Jako první překládal do češtiny díla Charlese Dickense (Oliver Twist, Štědrý večer aj. ). Dobová kritika oceňovala na jeho překladech zejména věrnost originálu. Časopisecky uveřejnil překlady básní ze sbírky V. S. Karadžiče a z lidové srbské prozaické slovesnosti. Do němčiny překládal slovanské lidové písně. Psal také cestopisné črty, úvahy, pojednání, zprávy, literární a kulturní referáty, příspěvky národopisné, zeměpisné apod. , které uveřejňoval v různých časopisech (např. Květy, Světozor aj. ). V l. 1848 - 1849 vycházely v Havlíčkových Národních novinách jeho příspěvky z bojišť. Do vojenských časopisů přispíval odbornými články o vojenství. Propagoval myšlenku dorozumění a kulturních styků mezi Slovany. Psal také cestopisy z Čech a Slovenska (stýkal se se slovenskými spisovateli). Všímal si, jak cizina zná a hodnotí českou literaturu.

Literatura:
Lexikon české literatury. 1.díl. Praha, Academia 1985. S.695
Ottův slovník naučný. Praha, J. Otto 1895. S. 157-158
Zapomenuté jméno rodáka píseckého. Otavan roč. 1, č. 8, 28.10 1916, s. 138
Kořán, Jos. J.: Moric Fialka. Světozor, roč. 3, č. 52, 24. 12. 1869, s. 428
Sedláček, August: Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou. 2. díl. Písek, Obec písecká 1912. S. 352, 409.

 

region výročí

Petr Zenkl

politik

130. výročí narození

* 13.06.1884 - Tábor
+ 02.11.1975 - Washington
 
Absolvent FF UK, 1906-18 středoškolský učitel češtiny. Autor řady učebnic a čítanek. Od mládí činný v národně socialistické straně. Od r.1923 členem zastupitelstva hl.m.Prahy, v té době již pracoval na ministerstvu sociální péče. V letech 1926-39 ředitelem Ústřední sociální pojišťovny. V letech 1936-38 místopředsedou Československé strany národně socialistické (ČSNS), 1937-39 primátorem hl. města Prahy. V roce 1938 ministrem sociální péče, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Po okupaci zatčen Němci mezi prvními, do r.1945 vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. V letech 1945-46 opět ředitelem Ústřední sociální pojišťovny a ve stejném období i pražským primátorem. V letech 1945-48 předsedou ČSNS, poslancem Národního shromáždění. V období 1947-48 v čele formující se demokratické protikomunistické fronty. Po Únoru 1948 emigroval, přes Německo a Anglii se dostal do USA. Zde byl až do své smrti předsedou Čs. národně socialistické strany v exilu, předsedou Rady svobodného Československa. Spolupracoval jako politický komentátor s Hlasem Ameriky a Svobodnou Evropou. Působil jako stálý poradce prezidenta USA pro otázky střední Evropy. Nositelem řádu T.G.Masaryka II.třídy.

Literatura:
Perstická, Dagmar: Osobnosti. Brno, SVK 1993, s. 307-309.
Kořalková, Květa.Petr Zenkl (ed. Miloš Kouřil): Mozaika vzpomínek. Jihočeský sborník historický, 1999, roč. 68, č. 1, s. 394-395. -- ISBN 80-902088-1-9.
Dvořáková, Zora. Smrt pro tři ministry. Opavsko, 1998. ISBN 80-86041-22-0.
Dvořáková, Zora. Politikové na útěku : osudy změněné 25. únorem 1948. Praha : Epocha, 2004.  ISBN 80-86328-39-2.
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha : Libri, 1994. 687 s. ISBN 80-901579-5-5.

 

region výročí

Adolf Daněk

pedagog

145. výročí narození

* 16.06.1869 - Strakonice
+ 25.02.1950 - Praha

Syn zámeckého zahradníka chodil do školy ve Strakonicích, pak čtyři roky navštěvoval reálku v Písku. Odtud přešel na učitelský ústav v Soběslavi. Stal se učitelem nižších stupňů škol. Vyučoval ve Štěkni, po dvou letech přešel do Volenic, kde se připravoval ke zkouškám pro učitele měšťanských škol. Od r. 1892 do r. 1923 působil na měšťance ve Strakonicích. R. 1923 se stal ředitelem obecné a měšťanské školy v Kasejovicích. Na odpočinek odešel do Prahy, kde pracovali oba jeho synové, Adolf a Jaroslav. Sběratelskou činností se zabýval od r. 1905. Sbíral lidovou slovesnost, hlavně báje a pověsti z Pošumaví. Vydal knihu Báje českého Pošumaví (l. díl 1912, 2. díl 1916). Oba díly se později dočkaly ještě několika vydání. R. 1923 vyšly Pověsti o hradech v jižních Čechách. Tuto práci, stejně jako knihy Na šumavském Podlesí (1923) a Pověsti o hradech v západních Čechách (1937), ilustroval jeho syn Jaroslav, také učitel. Kromě toho psal povídky a črty do Rolnického kalendáře, Lidové čítanky a do různých periodik (např. Otavan, Prácheň aj. ). Některé z jeho prací byly zařazeny do čítanek pro měšťanské školy. Působil v mnoha spolcích (např. Národní jednota Pošumavská, zabýval se osvětovou činností, pro školy přednášel o osobnostech české kultury, (o F. L. Čelakovském a J. Vrchlickém atd. ) Jako smuteční řečník vystoupil na pohřbu A. Heyduka a K. Klostermanna. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.

Literatura:
Přech, Václav: Adolf Daněk - sběratel bájí a pověstí z Pošumaví. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, roč. 26, 1989, č. 4. s. 57-58.
Kolář, Ondřej: Literární toulky Píseckem. Otavín, roč. 1, 2001, č. 3, s. 98.
-vv- Sběratel pověstí studoval v Písku. Písecké postřehy, roč.8, č. 24, 16. 6. 1999, s.5.
Báze národních autorit Národní knihovny ČR
Sběratel pověstí studoval v Písku. Písecké postřehy, 1999, roč. 8, č. 24, s. 5.

 

 
Otakar Teklý

učitel, malíř

135. výročí narození

* 20.06.1879 - Drahanovice u Olomouce
+ 28.05.1945 - Písek

Studoval nižší gymnázium v Kolíně n. Labem, v letech 1894-1898 střední hospodářskou školu v Chrudimi a v letech 1898-1901 vysokou školu (filozofickou fakultu) v Halle n.S. v Německu. Po odborné praxi se věnoval povolání hospodářského učitele. V červnu r. 1909 se stal profesorem rolnické školy v Hlinsku, od října téhož roku ve Strakonicích. Zde byl 13 let. Od r. 1922 působil v Ústí nad Orlicí a od června 1929 v Písku jako ředitel zdejší Zemské rolnické školy.
Za studií v Halle navštěvoval akverel. školu prof. Schenka, v letech 1917-1922 byl žákem krajinářské školy Aloise Kalvody v Praze. Měl výstavy ve Strakonicích (1911), v Ústí nad Orlicí a v Písku - 1931 (60 olejů, krajiny z Písku a okolí), 1940 ( 4 oleje na výstavě prácheňských výtvarníků), 1940 (na výstavě "Budování Prácheňska" a 1941 (na výstavě "Pracující Prácheňsko"). Známý je jeho rozměrný obraz "Královský hrad v Písku" a "Písek od Čížové".

Literatura:
Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. Ostrava: Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1.
Malý, Jaromír. Mistr Otakar Teklý. Otavan, XIV, 1932, č. 1, s. 10-11.
Výstava prácheňských výtvarníků 1940. (Reg. odd.- kartotéka - Prácheňští výtvarníci.)
Výstava originálů Otakara Teklého. Otavan, XIII, 1931, č. 11-12, s. 174.

 

region výročí

Slavomil Hejný

asistent na PF UK, vědecký pracovník, ředitel, člen korespondent ČSAV, akademik ČSAV, publicista, botanik

90. výročí narození

* 21.06.1924 - Lidmaň
+ 22.06.2001 - Praha

Prof. RNDr. Slavomil Hejný DrSc. se narodil v rodině učitele v Lidmani (Pelhřimovsko), mládí prožil v Protivíně, kde navštěvoval základní školu. V Písku vystudoval gymnázium (1936-1943) a po maturitě absolvoval dvouletou rybářskou školu ve Vodňanech. Po otevření vysokých škol pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, to ukončil v roce 1948 disertační prací. Na fakultě působil do roku 1953 jako asistent, pak pracoval jako vědecký pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Po obhajobě své kandidátské disertační práce v r. 1956 nastoupil do Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích. V roce 1962 spoluzakládal a stal se prvním ředitelem největší botanické instituce v Československu - Botanického ústavu ČSAV tamtéž, v této funkci působil do roku 1991.
Významnou část činnosti botanického ústavu směřoval do Jižních Čech - založil hydrobotanické pracoviště v Třeboni a řadu terénních výzkumných pracovišť. Z titulu jeho funkce se mu v nelehkém období normalizace podařilo zachránit pro vědeckou práci celou řadu lidí, kteří by byli nuceni svoji vědeckou kariéru opustit.
Od r. 1946 až do svého skonu monitoroval flóru a vegetaci asi 120 rybníků na Písecku a Vodňansku.
S. Hejný byl nejen dopisujícím a posléze řádným členem - akademikem ČSAV a ředitelem, ale i předsedou Československé botanické společnosti, významným vedoucím členem v mnoha edičních radách pro vědeckou literaturu a redakcích českých i zahraničních botanických periodik. Zúčastnil se řady výzkumných expedic zaměřených na sběr rostlin a studium ekosystémů - Albánie, Jugoslávie, Bulharsko, Egypt, Venezuela, Indie.
Publikační činnost S. Hejného byla velmi rozsáhlá. Jeho bibliografie registruje kolem 500 publikací, autorsky nebo editorsky se podílel na vzniku dvacítky knih (z nichž některé vyšly v ruštině a angličtině) - např. monumentální dílo české botaniky Květena České republiky 1.- 3. díl či pětidílný Zahradnický slovník naučný.

Literatura:
Tomeš, Josef: Český bibliografický slovník XX. století. 1. díl. A - J. Praha: Paseka, 1999. Československý biografický slovník. Praha: Academia, 1992.
Jeník, Jan: Slavomil Hejný zůstane v dobré paměti. Živa, 49, č. 4, 2001, s. xlix-l.
Husák, Štěpán: Vzpomínka na Slavomila Hejného. Živa, 49, č. 4, 2001, s. l.
Komárek, Jiří: Vzpomínky na RNDr. Slavomila Hejného. Třeboňský svět, 9, č. 8, srpen 2001, s. 15.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Slavomil Hejný [online]. c2009 [citováno 18. 12. 2009].

 

>> Regionální výročí v minulých měsících <<

Aktualizováno Středa, 28 Květen 2014 15:11