Online výstavy

Nově vám nabízíme možnost zhlédnout digitalizované výstavy. Otevřete z levého menu.

Popisky k jednotlivým fotografiím výstavy Václava Vašků naleznete níže.

1.
Alexejovi je devět let a má rakovinu žaludku. Jeho rodné město leží 80
kilometrů od Minsku a stejně jako mnoho dalších míst v Bělorusku je stále
silně kontaminované radioaktivitou. “Je to těžké, žádný lékař vám dnes
neřekne, zda Alexej onemocněl kvůli Černobylu, nebo ne. Jisté je to, že z
těchto kontaminovaných oblastí máme více onkologických pacientů, zejména
s rakovinou štítné žlázy,” říká jeho ošetřující lékař Izmail Zade z Běloruského
centra pro dětskou onkologii a hematologii (snímek je z roku 2005).
2.
Výjev jako z 19. století připomíná pohled do chalupy Jeleny Nikitěvny. Vesnice
Bartolomějka (Gomelská oblast, Bělorusko) je vysoce zamořená radioaktivním
spadem z Černobylu. Proto musela být obec vystěhována a většina
zamořených domů srovnána se zemí. Navzdory nebezpečí se sem někteří
lidé vrátili s tím, že zde chtějí dožít. Nemají zde ani elektrický proud.
3.
Fotograf Igor Kostin pořídil historicky první snímek havarovaného reaktoru z
nízko letícího vrtulníku. Fotoaparáty se mu však kvůli obrovské radiaci zasekly
již po osmém snímku. Za svoji odvahu zaplatil zdravím. Nachytal 250
rentgenů, což je přibližně polovina smrtelné dávky. Přežil jen díky
komplikovaným transplantacím kostní dřeně na speciální klinice v Hirošimě.
Za své snímky získal v roce 1987 první cenu v soutěži World Press Photo.
Zemřel v roce 2015.
4.
Helikoptéra na radioaktivním pohřebišti Razsocha v černobylské zóně. Více
než 2000 vozidel a tisíce tun radioaktivního materiálu jsou uloženy právě zde.
5.
Dělníci rozřezávají helikoptéru na skládce Razsocha, která je největším
pohřebištěm kontaminovaných automobilů, helikoptér a dalších mechanismů,
které nikdy neměly opustit zónu. Helikoptéra Mi-6 (v pozadí) byla dlouhá léta
největším strojem tohoto druhu na světě. Motory helikoptér jsou natolik
zamořeny, že přesahují měřicí schopnosti dozimetru značky Pripjať (fyzikální
limit tohoto dozimetru je 20 milirentgenů).

6.
Opuštěná sportovní hala v Pripjati.
7.
Divocí koně Převalského byli do uzavřené zóny kolem Černobylu převezeni
z ukrajinského národního parku Askania Nova. Stádo se volně pohybuje na
ploše více než 3000 km čtverečních, proto je těžké je v zóně spatřit. Na
snímku z roku 2005 v magickém okamžiku, kdy “pózovali” před havarovaným
reaktorem.
8.
Před havárií v Černobylu bylo město Pripjať chloubou Sovětského svazu.
Necelé tři kilometry od Černobylu zde žilo téměř 48 000 lidí, z nichž většinu
živila právě atomová elektrárna. Dnes Pripjať připomíná město duchů.
Panenky v mateřské školce stále leží tak, jak je děti odložily. Dětská plynová
maska je krutým paradoxem: týden před havárií zde probíhalo cvičení, při
němž se děti učily používat ochranné pomůcky pro případ radioaktivního
nebezpečí…
9.
…v osudný den havárie však na příkaz stranického vedení nebyla použita ani
jediná maska.
10.
Vstup do opuštěného města Pripjati střeží milice.
11.
Dnes do Černobylu cestovní kanceláře vozí celé zástupy turistů. Ještě na
konci 90. let se lidé elektrárny báli a návštěvníci se počítali na jednotlivce za
den. Dnes sem přijíždí odhadem až 70 tisíc lidí ročně. A všichni hlásí, že po
shlédnutí seriálu HBO se počty mohou ještě znásobit. Někteří turisté stále
nosí ochranné roušky, jiní ale berou návštěvu Černobylu jako adrenalinové
dobrodružství.12.
Pohled ze střechy nejvyššího paneláku v Pripjati ukazuje, jak blízko se
jaderná elektrárna nachází.
13.
Čtvrtý blok černobylské jaderné elektrárny vybuchl 26. dubna 1986 přesně v
jednu hodinu dvacet tři minut po půlnoci. Vědci vypočítali, že trosky reaktoru
vyletěly více než kilometr vysoko a radioaktivní mrak zamořil velké části
Evropy, zejména Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Mnoho tisíc vojáků Rudé
armády bylo použito jako živých “biorobotů” a donuceno, aby v podmínkách
obrovské radiace uklízeli střechu 3. bloku od zbytků jaderného paliva. Dalších
více než 600 000 takzvaných likvidátorů pracovalo při úklidových pracích a na
výstavbě sarkofágu, který později přikryl havarovaný reaktor. Dnes je původní
komín odřezán a sarkofág překryt obrovským hangárem.
14
Pavel Karnějenko (48) nadále přežívá se svou matkou Natálií v opuštěné vesnici
Ilinci uvnitř zakázané zóny. Ani havárie Černobylu neotřásla jeho vírou v Lenina
(snímek z roku 2005).
15.
Starý sarkofág s ikonickým komínem už dnes turisté přijíždějící do Černobylu
neuvidí. Překryl ho obrovský hangár.
16.
Ikona v kostele sv. Ilji v Černobylu připomíná jadernou tragédii a zároveň
odkazuje na záhadné místo v knize Zjevení Janovo (Apokalypsa), v němž se
předpovídá den, kdy anděl zatroubí a z nebe spadne hvězda zvaná Pelyněk.
Ta pak otráví třetinu řek a lidé budou “umírat na podivné nemoci”. Ve
slovanských jazycích se bylině pelyněk říká černobýl…
17.
Zájemci přijíždějí do Černobylu, aby na vlastní oči spatřili místo katastrofy.

Součástí tohoto environmentálního safari je i návštěva zakázané zóny s
vesnicemi, kde dosud žije několik návrátilců.
18.
Nemocnice v Pripjati, kam byli v prvních hodinách po výbuchu reaktoru
odváženi hasiči a pracovníci elektrárny, kteří dostali obrovské dávky záření.
19.
Tato hluchoněmá babička byla v době pořízení snímku jednou ze dvou
posledních obyvatel obce Ilinci. Před katastrofou to přitom byla živá vesnice s
přibližně tisícovkou obyvatel.
20.
Chlapec v obchůdku obce s půvabným názvem Старі Соколи (Staří sokoli),
která leží na samé hranici zakázané zóny.