Historie
Písecká knihovna je jednou z nejstarších českých veřejných městských knihoven. Snaží se a vždy se snažila uskutečňovat myšlenky prohlášení, které vydal její zakladatel dr. Řehoř Zeithammer: „.. cíl a konec jejich (knihoven) jest ten, aby se rozšířilo, co lid všeobecně vzdělává…”
Už 13. 5. 1841 psal časopis Květy o záměru zřídit v Písku veřejnou “čtenárnu netoliko německých, ale i českých knih”. Otevřena byla 1. 11. 1841. Mezi dárci knih jsou jména jako: J. Jungmann, F. Palacký, V. Hanka, krajský hejtman J. Schrenk, tiskař Wetterle, Ř. Zeithammer a další. Původně sídlila v gymnáziu na Alšově náměstí (dnešní název), které stálo v místech její dnešní budovy. Prvním knihovníkem se stal profesor této školy Ř. Zeithammer. Později, když její správu přestali vykonávat profesoři gymnázia, stěhovala se i ze školy. Roku 1904 se sloučila s moderní sokolskou knihovnou a jejím knihovníkem se stal F. Lipš. Roku 1920 vzniklo hudební oddělení a roku 1927 oddělení cizojazyčné literatury. V roce 1940 jí předal písecký Sokol svou Tyršovu dětskou knihovnu pro nově založené dětské oddělení. Prostorové problémy pomohla knihovně vyřešit roku 1934 písecká spořitelna, v jejíž nové budově byla knihovna umístěna.
Za druhé světové války se knihovna ze všech sil snažila podporovat národní uvědomění. Podařilo se zachránit přes 2 000 svazků, které měly být zlikvidovány pro protiněmecký obsah. Po válce čekalo knihovnu mnoho práce, zejména aktualizace fondu. V 50. letech přibyla knihovně okresní funkce – stala se koordinátorkou knihovnické práce v okrese.
Roku 1970 se Okresní knihovna v Písku přestěhovala do nově adaptované budovy na Alšově náměstí č. 85. V knihovně vznikla nová oddělení a zázemí pro kulturní pořady, rozšířily se služby čtenářům, kteří ocenili zejména možnost volného výběru.
V 90. letech pronikla do knihovny automatizace (knihovní systém LANius, připojení na internet apod.) V září 2005 přešla knihovna na modernější automatizovaný knihovní systém CLAVIUS. Pro modernizaci provozu knihovny byl významný rok 2013, kdy se za využití RFID technologie rozšířily a zjednodušily služby čtenářům, např. možnost využít zařízení pro samoobslužné půjčování a vracení knih.
Roku 2003 se stalo město zřizovatelem knihovny a její název byl změněn na Městská knihovna Písek.
V roce 2011 vznikly ve spolupráci knihovny a Prácheňského muzea na podporu regionální literatury a jejích autorů webové stránky www.ctenizpisku.cz . O čtyři roky později vydala ve spolupráci s OKAP (Obecný klub autorů Písku a okolí) a za podpory grantového programu Jihočeského kraje Almanach píseckých autorů 2015 v digitální podobě.
Od roku 2010 v souladu s celostátní koncepcí rozvoje knihoven rozšiřuje městská knihovna činnost také do komunitní a vzdělávací oblasti. V rámci tohoto rozšíření přistoupila knihovna k realizaci dobrovolnického programu s cílem zapojení písecké veřejnosti do dobrovolnické služby. Zajišťuje rovněž provoz internetového portálu zaměřeného na poskytování informací o sociálních službách www.sopop.cz (Sociální pomoc Písecka). Městská knihovna Písek realizuje také řadu dlouhodobých a úspěšných vzdělávacích projektů zaměřených na nejrůznější cílové skupiny (informačně vzdělávací lekce pro školy, program Vyzkoušej si skřítka Všeználka, Mluv česky!, Virtuální univerzita 3. věku, Klub cestovatelů, Klub souvislosti a další).
V roce 2019 se knihovna přestěhovala z nevyhovujících stísněných prostor do nově adaptované budovy bývalé školy J. A. Komenského na Alšově náměstí a mohla tak podstatně rozšířit služby svým uživatelům. Součástí projektu nové knihovny bylo i vytvoření Centra vzdělávání se zaměřením na podporu neformálního vzdělávání, zejména v oblasti podporovaných oborů.